L'Idole
アイドル 欲望の餐宴（バンケット）
Idol
Idol, The
Režie:
Samantha LangScénář:
Gérard BrachKamera:
Benoît DelhommeHudba:
Gabriel YaredHrají:
Leelee Sobieski, James Hong, Jean-Paul Roussillon, Jalil Lespert, Liliane Rovère, Esse Lawson, Jany Gastaldi, Liliane Montevecchi, Rémy RoubakhaObsahy(1)
Do dlouho neobývaného bytu se přistěhuje Sarah, která začne přitahovat pozornost sousedů častým a hlasitým milováním se svým přítelem Phillippem. Přímo naproti jejímu bytu žije postarší čínan Zao, který v Sarah vytuší spřízněnou duši a možného důvěrníka. Sarah pozve Zaa k sobě domů, otevře mu srdce a svěří mu svůj plán: spáchá sebevraždu, aby způsobila skandál a pomstila se svému milenci, který je zároveň manželem herečky, za kterou Sarah zaskakuje. Zao se nepokouší mladou ženu odradit od jejích plánů, ale nabídne jí, že do té doby, než spáchá svůj plánovaný čin, jí bude vařit jídlo. Stávají se z nich skutečně dobří přátelé a přitom se blíží něco, co má být poslední kapitolou jejich společného života. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (14)
Když jsem Leelee viděl ve všech těch vedlejších rolích, věděl jsem, že jednou si zahraje nějakou takovouhle. Ano, mohl to být výraznější a průbojnější film, ale obě hlavní postavy se s ním popravy se ctí. Konec je trochu nevýrazný (ale prostě ze života) a Castellac rozpačitý (chvíli hrozně baví, chvíli je přehnaně teatrální) ale film přesto má své kouzlo. 3.5* ()
podle mého celkem průměrný film, spíše tedy TV film, když se odehrává prakticky celý v jedněch kulisách, který se snaží vypadat jako art film. Je skutečně rozehrán dost zajímavě. Ovšem ve chvíli, kdy se rozvine vztah mezi Sarah a starým Číňanem, tak se jen opakují situace a film nemá žádný pořádný vývoj, natož gradaci. Závěr vyznívá zcela do ztracena a vysloveně kazí celý příběh. 50% ()
Idol je po "The Well" a "The Monkey's Mask" třetí film australské reřisérky Samanthy Lang, která je známá výjimečným citem pro citlivé erotické scény. Též tento film je prodchnut až podprahovou erotikou, jež podtrhuje nebývale rozehraný vztah mezi moudrým Zaoem a mladou herečkou Sarah. Samotný scénář Gérardba Braucha (Ples upírů) je založen na knize Michelle Tourneura "A l'heure dite." ()
Pěkně snímaná romantická komedie (v dobrém slova smyslu) se v poslední třetině filmu láme do velice zajímavých poloh a dospívá k několika filmově i myšlenkově velmi silných okamžiků. Závěr je znovu trochu odlehčen. Nebýt nevhodně užité hudby, mohlo to být mnohem lepší - ale to bych mohl napsat u každého jeden a půltého filmu. A tož... faň to bylo. ()
Som celkom rád, že som si pozrel tento film. Postavy boli pomerne štylizované, ale keď to poslúžilo k lepšiemu prenosu posolstva k divákovi, tak nemám námietok. Film ubiehal v pomalom tempe a predsa nenudil, bol prakticky bez záveru a nebol to dôvod k rozčúleniu. Bol to taký závan niečoho zvláštneho. Nemyslím, že by som si naň spomenul o pol roka. Ale dnes sa mi oplatilo ho vidieť. ()
Reklama