Tyranosaurus

Pochmurně syrový příběh o škaredých lidech ve škaredém světě. Ale když už je to hodně špatné, tak je to zároveň i signál k tomu, že může být lépe a všechno zlé je k něčemu dobré. Stačí třeba náhodou potkat nějakého jiného naprostého životního loosera, a i když jsou oba zcela odlišné povahy, tak se mohou stát sobě vzájemnou podporou. (25.11.2012)

Tenhle film se pro mě na letošním festivalu stal filmem číslo jedna. viděla jsem jich během 5 dnů 18 a z toho 12 jsem dala 4 a víc hvězdiček, protože volby jsme měli s billyadorem víceméně opravdu šťastné. Tohle drama mě ale svpjí civilností, citlivostí, lidskostí a uvěřitelností dostalo do kolen. A že bylo chvílemi opravdu temné. Pokud si tedy myslíte, že lidé z výstavních čtvrtích v barácích 5+1 s dvougaráží mají skvělý a pohodový život, podívejte se na tenhle film. Ceny to v Sundance posbíralo zcela oprávněně. (09.07.2011)

Určitě jsem si po předchozím filmu spravil chuť a to velmi výrazně. Perfektně natočené, místy až komorní drama o dvou neštastných duších, které až osud a náhoda dá dohromady a začne mezi nimi vznikat opravdu zvláštní vztah. Peter a hlavně Olivia byli perfektní, ale největší dojem na mě udělal její filmový manžel v podání Eddie Marsana, takového hodného chlapce bych chtěl opravdu někdy potkat osobně :-) Suma sumárum, lepší 4 hvězdy, s přihlednutím ke konci a výborné muzice. (31.07.2014)

Pozostatky z Jurského parku. Či skôr prevedenie krátkometrážnej prvotiny Paddyho Considinea do celovečerného debutu, pohrávajúceho sa s existenciálnou trýzňou a stratou zmyslu premárnených životov dvoch osamelých zblúdilcov, žijúcich uprostred šedivej okrajovej štvrte severoanglického Leedsu. Neokázalosť a civilnosť ako samozrejmé trademarky britskej nemainstreamovej (alebo nielen tej) tvorby, tvoria aj Tyrannosaurovu neoddeliteľnú súčasť. Film ľahko preložiť ako vztýčený prostredník otvorene ukazujúci k Bohu, ktorý nie a nie Josephovi pomôcť. Nie sú nám predkladané žiadne manipulatívne, či iné lacné prostriedky, ktoré by iba vnucovali povrchne empatické cítenie s postavami. Práve naopak. Emócie musíme hľadať sami, za zachmúrenými tvárami ústredných postáv, nevidiacich zmysel svojho ďalšieho bytia, za šedivo strohými kamerovými kompozíciami. Avšak stretnutím Josepha a Hannah pomaly začnú praskať ľady, hoci ich úplné nalomenie je len na divákoch. Hyper-optimista by mohol namietať, že z filmu boli vystrihnuté všetky scény ukazujúce nám postavy vo svetlých okamihoch, v okamihoch, keď ich životmi sprevádza šťastie. Ale práve metódou absencie čohokoľvek pozitívneho však Considine silnejšie podtrhuje šedivú realitu tej fázy života, keď vysloviť viac ako len vetu Nemám nikoho, je nemožné. Komorné, neprikrášľujúce, depresívne i asketické a nehľadajúce svetlé stránky života tam, kde nie sú, to je Tyrannosaur. Britský civilizmus v duchu Kitchen sink drám Linsay Andersona či Kena Loacha, za ktorého postupné zarývanie sa pod kožu môže predovšetkým Peter Mullan v hlavnej úlohe. Ten, kričiaci po vzore Mela Gibsona Freedom, len potvrdzuje svoj kultový herecký status. 85% (03.06.2012)

85% Nenápadné, skvěle zahrané dílo, které provokuje, vybízí k akci a zároveň si pohrává se zbabělou stránkou našeho já. Film, u kterého se člověk přistihne, jak čeká na zázrak, zvrat, ke kterému přeci logicky musí dojít....tak nás to přece učili ve všech těch amerických filmech, ale nedostavuje se. A jestli čekáte Harryho Browna, no tak to si počkáte. Děj se vydá cestou, která je, troufám si říct většině diváků, mnohem bližší a známější. Tyranosaurus tak trochu i formuje diváka do konfrontace s pokryteckou představou o vnitřní odvaze. Sám jsem se zájmem pozoroval vnitřní konflikt vlastní odvahy a souboj mezi tou, v kterou člověk věří, že má, tou kterou by si přál mít a tou, kterou má doopravdy. Nebo někdy spíš zbabělostí ? :) (03.03.2012)