Je třeba zabít Bona

Začínám mít ty britské filmy opravdu ale opravdu rád. Byl jsem hodně zvědavý na mého oblíbence z Misfits - Nathana, alias Roberta Sheehana. A nezklamal mě! Perfektní snímek ze 70. let o vývoji dvou hudebních kapel, které si jsou hodně blízké, ale jak už to v hudebním průmyslu a celkově v "šoubyznysu" chodí, občas se najde někdo, kdo jim to nepřeje a raději by si utrhl kousek té slávy sám pro sebe. (10.04.2013)

No já nevím. Tohle zůstalo někde mezi snahou o autentické životopisné drama a bláznivou situační komedií. Jenže na komedii je to příliš ukecané a rozvláčné a na drama se to příliš okatě snaží o vtip. Takže ve výsledku tenhle film není ani zdaleka tak dobrý, jak sliboval trailer, premisa a herecké obsazení. Čekala jsem hodně, ale ve výsledku jsem se nudila a modlila se, aby to už skončilo... (14.05.2011)

Miluju tyhle ostrovní garážové-pub story, které dokážou svým punkovým šmakem zaujmout i bez nablýskané pompéznosti a je úplně jedno jestli vyprávějí o fotbalové jedenáctce nebo marné snaze vyškrábat se na rockerský Olymp. Jednoduchá přímočarost, sebepráskačská ironie, autobiografické základy a hlavně SEX, DRUGS and BONO....bez Bona. "Tohle je rock ´n´roll, vy buzny". (13.01.2015)

Je na čase oprášit všechny klišé o originálnosti britské komediální produkce, protože ať chcete nebo ne, většina z nich je pravdivá a autobiografický příběh Neila McCormicka, jehož život byl vždy úzce svázaný s U2 to jenom dokazuje. Někomu se nemusí líbit fakt, že nakonec stejně neví co je úplná pravda a co si přibarvil sám autor a později scénáristé a autobiografická hodnota díla tím značně utrpěla, ale pokud si myslíte, že kazeťák nebo vinyly nepatří do šrotu a že sedmdesátkové garážové kapely měly něco do sebe (a nemusíte být zrovna skalní příznivec U2), užijete si vtipně vyprávěný příběh o dvou kapelách, jakých bylo v té době mraky, z nichž to nakonec vyšlo pouze jedné. A soundtrack nazpívaný samotnými hlavními představiteli je prostě... no podobně jako Arnoštek. (06.11.2012)

Je třeba zabít Bona - název jsem si sice přečetla, ale spojitost s hudební skupinou U2 mě nenapadla :D Vždyť po světě může chodit milion osob s jménem Bono :D Proto ve scéně v autobusu, jsem po oznámení: "Díváte se na U2" :D Jsem byla zaseklá stejně jako okolní přihlížející v autobuse a potom přišel nával smíchu :D "To je teda debilní" :D :D Film je plný hlášek, kterých si je dobré všimnout - "Takže papež fakt vyjebal s naší kapelou" :D "Co mám říct mámě? Má toho víc? ;) Film mě zajímal kvůli Krysten Ritter, která je tam pouze minimálně, ale všechno za ní dohnal Ben Barnes a Robert Sheehan, kteří v podání bratrů byli skvělý :) Dobové oblečení a prostředí 70.let, které přímo nesnáším vidím najednou úplně z jiného úhlu :) Paráda :) A hudba taky skvělá ;) (03.04.2013)