Recenze (318)
All of Us Strangers (2023)
Skvěle natočený, skvěle zahraný, vizuálně uhrančivý film, který zasáhne přímo na komoru. Ale jednu hvězdu musím ubrat čistě za to, že tenhle typ plot twistu upřímně nesnáším.
Namasté Himálaj (2022)
Je vidět, že Anna je původní profesí kameramanka, protože vizuálně je film nádherný. Ale z toho nabubřele filozofujícího voiceoveru o zrnkách písku a sepětí s přírodou z úst bílých zápaďáků, co si myslí, že jsou strašně spirituální, bych blila. A klidně by se to dalo o kus zkrátit. 2,5*
Mezi živly (2023)
Příběh je vlastně moc pěkný, ale vizuál přeplácaný a i když je tu spousta originálních a zábavných nápadů a vychytávek, podle mě to není tak docela pro děti.
Gangy z Birminghamu (2013) (seriál)
Well that was... underwhelming. Tohle fakt bavilo i někoho jinýho než hetero muže vyžívající se v odosobněném násilí a rádobyumělecké filmařině? Neříkám, že to nemělo svoje momenty, ale celkově jsem to spíš protrpěla, abych si mohla odškrtnout další "popkulturní milník", a nikdy znova se na to dívat nebudu. Nečekala bych, že tohle někdy řeknu, ale: Zlatý Downton Abbey, fakt!
Sněžné bratrstvo (2023)
Vyserte se na srovnávání s Alive, tohle NENÍ remake. Tohle je autentičtější, drásavější a ještě po několika dnech nemůžu film pustit z hlavy. Ukázka toho, že neskutečný herecký talent se dá najít i mimo bažinaté vody Hollywoodu, a že se i relativně dobře známý příběh dá natočit věrně a zároveň originálně, technicky dokonale a přitom ne chladně (i když... podle vyprávění herců je prakticky všechen sníh ve filmu opravdový). Vamos Uruguay.
Wonka (2023)
Zjevně jdu proti proudu, ale tohle byl tak zbytečný, neoriginální, ucajdaný film! Herci hrají buď to, co hrají vždycky všude, nebo se přehnaně pitvoří (cos mi to udělala, Olivie Colman!), nevím, koho napadlo nechat Chalameta zpívat, ale rozhodně mu to někdo měl rozmluvit, a Sally Hawkins je tady tak málo, že to snad ani nemuselo bejt. Navíc to absolutně není Dahlův Wonka, kdyby to bylo o chocolatierovi jménem Bob Bonbon, vyšlo by to úplně nastejno. Sem tam jsem se nad něčím usmála, ale málo, pramálo. Za mě zklamání.
Zimní prázdniny (2023)
Americká variace na Pelíšky? (Ne dějem, ale pocitově.) Proč ne! Tenhle film je jako ponořit se do hluboké vody a po dvou a čtvrt hodině se vynořit úplně zrelaxovaný a s obnovenou vírou v lidstvo. Dojemný, lidský, obyčejný, relatable, ozdobený špičkovými hereckými výkony. Opravdový sníh už je jen třešnička na dortu. Doporučuju všem melancholikům.
Obchodníci s bolestí (2023)
Bohužel, navzdory celkem dobrým hereckým výkonům (od téhle sestavy se ale nedalo čekat nic jiného) nemá tenhle film po všech předcházejících filmech, seriálech a dokumentech o opiátové krizi už nic moc co nabídnout. Je to úplně stejný recept, není v něm nic nového. Spíš je o něco horší než třeba Dopesick nebo Painkiller, protože se prakticky vyhýbá vyobrazení obětí a jejich utrpení. Škoda.
Saltburn (2023)
Škoda, že ve druhé polovině filmu má navrch forma před obsahem. A teda obsadit Barryho Keoghana a čekat, že nebude všem od začátku jasné, že jeho postava je psychopat, je tak trochu fail (ale Barry to zahrál dokonale, o tom žádná). Rosamund Pike skvělá jako vždycky, několik vtipných hlášek se taky povedlo, takže zaokrouhluju nahoru na 4*.
Žena ve zdi (2023) (seriál)
Já mám prostě irské seriály ráda. Nevím, jak to Irové dělají, že jsou skoro ve veškeré kultuře na světě nejlepší, ale tenhle seriál opět potvrzuje, že irská filmová, televizní a vlastně i hudební tvorba nemá na světě moc konkurenci.