Babycall

Nepáčilo sa, bohužiaľ. Tajomné zvuky z detskej vysielačky sú síce dostatočne zaujímavé pre horor (aj keď niečo podobné tu už bolo v jednom zo španielskej série Peliculas), ale napokon tomu ani nevenovali veľkú pozornosť a nasledovalo kvantum odbočiek a hluchých miest, pričom spracovanie je nezáživné, zdĺhavé, rozťahané, nudné. Riešia sa tam samé prkotiny - vzťahy otec - matka - syn, matka - syn, matka - nový frajer, nový frajer - jeho matka... uspávanka neskutočná. Jeden, max. dva atmosferické momenty počas celej prvej hodiny, ináč čistá rodinná dráma. Ku koncu sa to síce prepne do mysterióznej ducháriny, v ktorej sa začnú odhaľovať karty a divák (teda aspoň ja) spozornie, ale otrepanejší záver už ani nemohli zvoliť. Navyše či to celé vôbec dáva zmysel, je tiež dobrá otázka. Čiže veľké sklamanie, pochváliť môžem len kvalitnú kameru a slušný výkon hlavnej hrdinky (všetky ostatné postavy nesympatické). (23.02.2012)

Noomi Rapace je prostě skvělá! Opravdu perfektně zahraná a procítěná role, která prostupuje celý filmem a je vlastně jeho hlavním tahounem. Budete s ní soucítit, dýchat s ní, prožívat každou vteřinu a i jí fandit, aby ochránila Anderse od tyranského otce. Necháte se také vcucnout až trýznivou atmosférou, až to psycho prostoupí obrazovkou k vám domů a zaplní ho celý až po strop. Ano, to vše vám Babycall nabídne dosyta. Problém ale nastává, když samotný děj začnete po půlce filmu nechápat více a více. Tedy. Osobně nemohu říci, že bych ho nepochopil, ale lhal bych kdybych trvdil, že jsem z něj nějak chytrý. Film má po jeho konci dost nevysvětlených otazníků, které třeba ani otazníky nejsou a mají jasné návaznosti a utvářejí logický celek, ale jsou podávány divákovi takovým stylem, že je snad jen málokdo může pochopit. Viděla Lisbeth minulost, to co sama udělala/udělal někdo jiný a nebo jí prostě hrabalo a nic z toho se nestalo? Ale potom, jaktože její kamarád našel podle plánku to, co tam mělo být a ona viděla v lese to, co viděla? A kdo ten plánek, výkres syna, dokreslil? A kdo ho vůbec nakreslil? Duch? Syn někdy dávno? Nebo ona sama a nepamatuje si na to? Co a koho to vlastně slyšela v té dětské vysílačce? A proč to vůbec sakra jmenuje Babycall? A další a další otázky. Krucinál, pokud tento komentář bude číst někdo, kdo ten film chápe a na otázky ví odpověď, tak ať mi dá, prosím, vědět. Babycall je ale fajn psychotriller, u kterého se určitě nudit divák nebude, jelikož bude právě zaměstnán otázkami, bude cítit tu atmosféru a hlavně se kochat bravurně zahranou rolí Lisbeth Salander v podání Noomi Rapace. Celkově ale nemohu dát Babycall více než 6/10, co jsou 3*. Ale bavil jsem se, to ano. (19.03.2014)

Opravdu obdivuji severský styl filmování.. Je naprosto inverzní od toho hollywoodského.. Obyčejné, nezajímavé až ponuré lokace, hlemýždí tempo, poskrovnu dialogů, herci většinou nehezcí.. Ale má to svůj půvab, kouzlo, napětí a rozhodně nenudí!!! Velmi příjemné zpestření kinojídelníčku :-) Noomi Rapace je čím dál tím víc herecky obratnější a vyzrálejší.. (05.02.2013)

Film mi nabídl jen jedno velké zklamání. Co taky chcete očekávat od filmu, když vlastně není tajemství, že hlavní hrdinka je psychicky labilní hysterka fixovaná na svého syna. Těm bystřejším zápletka dojde už asi v půlhodině filmu. Vatové scény typu: Nepamatuju si, co jsem dělala. - Viděl jsem tě v kavárně. - To jsem nebyla já, které vlastně v celkovém vyznění filmu nedávají nijak smysl zápletce, ale jen umocňují psychickou nemoc hlavní hrdinky a tudíž i další důkazy, proč by jí divák neměl věřit - a to je právě podle mě největší chyba filmu. Pamatujete na Šestý smysl, kdy jsme všichni věřili Bruci Willisovi a o to silnější byl konec? Proč dnešní scénaristé nedokážou divákovi podpoknout nohy jako tenkrát Shyamalan? Scény s dětskou chůvičkou mohly být lepší a dalo se z nich vyždímat napětí a strach, nechápu, když na tomto motivu postavili i název filmu, proč posloucháme v celé stopáži filmu křik z vysílačky jen 2x. Po skončení filmu začnete přemýšlet nad minizápletkami, které film předložil (proč Helge viděl Anderse? kdo se teda utopil a kdo "byl vyhozen" z okna? sociální pracovníci tedy byly jen výplody fantazie? dělo se tedy něco v sousedství, co slyšela v chůvičce?...) (01.01.2013)

Ježiš, to byl tak hnusnej chlapeček, že se na něj nedalo ani koukat. No, na maminku se čtyřiceti kilama taky nijak zvlášť a o pointě, dle procent, se taky nemusím rozepisovat. No nic, chtělo by to příště nenechat pobíhat jak šílenou hrdinku po městě a dát trochu prostor nějakému vysvětlování, dále vynechat rádoby strašidelné momenty (chůvičky) a netlačit tolik na pilu co do dalších násilných činů jen proto, aby divák trpěl s hlavní hrdinkou (my se shodli, že se nám spíš jevila jako přehnaná hysterka). (04.03.2013)