Lovci hlav

Tyldumův severský rukopis je něco, co by dnešní Hollywood zatraceně potřeboval! Když si ten kluk ušatá přebíral před osmi lety ve Varech diváckého plešouna za Kámoše, takhle velký přerod bych mu tenkrát neprorokoval. Pryč od hladivých komedií, je čas nastartovat traktor! Sice mi u těch posledních twistů už bylo stydno, prvním čtyřem pětinám ale nemám moc co vytýkat. Vzhledem k tomu, kolik žánrů těch 100 minut obsáhne, je s podivem, že to vůbec funguje až takhle dobře. Odvaha potopit hrdinu do podobně hlubokých sra*ek se cení a ten přerod z Walkena do SuperWalkena je naprosto boží (ač je těch náhod na jeden film trochu moc, ale čert to vem!). Jasný kandidát do TOP 10 pro rok 2011. (04.12.2011)

Povedený krimi thriller, který na svém počátku rozhodně nenaznačuje, jakým směrem se bude ubírat. Zápletka je skvěle napsaná a dobře převedená na filmové plátno, charaktery postav jsou napsány tak, že člověk neví, co od mnohých čekat a sympatie k nim se různě přelévaly. Od toho, co však začal být Roger pronásledován a schovával se v latríně nebo si holil hlavu, jsem již nepochyboval o hodnocení. Napínavé, drsné, ne příliš předvídatelné, seversky chladné a dobře natočené. (03.04.2015)

Nesbøa považuju za nijak oslnivého tvůrce a i mezi thrillery a detektivkami ze severu se musí vybírat, ale abych byl filmem takhle nadšen od první minuty se mi nestalo už dlouho. Vyprávění šlape, snímek má nadupané tempo, černý humor a zvraty na hranici uvěřitelnosti, dají se ale zvládnout s přehledem. Motivy záporáků jsou trochu klišé a psychologicky to není moc hluboké, ale z hlediska logiky do sebe na konci vše víceméně zapadne. Celkem lahůdka. 90%. (12.10.2020)

Ať již čekáte cokoli... Nedočkáte se. Žánrový chameleon o zakrslém Walkenovi, který dokazuje, že Joovi Nesbømu filmové plátno sluší i navzdory dějovým lapsům (stáří mrtvoly s přimhouřením očí ještě dejme tomu, ale personál nemocnice či ten co Rogera najde, že by se po medializaci případu neozvali a nikdo se jich nezeptal?). (12.02.2012)

Uf, to byla jízda. Konceptem mi nesčetněkrát vlezlo na mysli Scorseseho Po zavírací době, leč tady byl bizarní sled událostí přikrášlen o pořádně hravé psy, pořádně hnědé fekálie a pořádně rozmixované obsahy lebek. Plynulé přenesení se ze světa byznysu, nagelovaných palicí a rozhovorů v milionových cifrách do světa humusu, špíny a hoven je vskutku excelentní. Takové tragikomické trampoty strýčka Huberta z Grandwaldu, mně se to líbilo. Jen se teď musím ujistit, jestli moje čivava čirou náhodou nešuká se sousedovic buldokem, kterej po mně už pár tejdnů dost divně čumí a kastruje mě pohledem. (29.03.2014)