Klukanda

Velmi citlivě a civilně natočený snímek o dilematu jednoho dítěte a o dětstvím jako takovém. Námět je realistický, nijak zvlášť vyhrocený, asi tak, jak to v životě opravdu je. Všechny děti jsou přesvědčivé, skoro jako kdyby se kamera zatoulala na plácek a nikdo si jí v zápalu hry nepovšiml. Přes klidné tempo Tomboy dokáže zaujmout a i díky poměrně krátké stopáži se jedná o opravdu příjemný film. (11.07.2012)

Veľmi citlivo spracovaná citlivá tematika, na toto majú Francúzi čuch a majú aj ochotu sa podobnými detskými témami inakosti zaoberať. Viď Môj ružový život, či tak nejak. Lenže aj tam, aj tu mi je to celé tak nejak šuma fuk. Detské herecké výkony sú presvedčivé, trochu málo sú do toho všetkého zapojení dospeláci, ale ak by to malo byť potom tak hysterické, ako spomínaný ružový film, tak to potom radšej nech je to celé len o tých deťoch. Inak osobne som na základke od "tomboya" tiež dostal nakladačku, ale vtedy sme o tom všetci vedeli. 70%. (26.03.2017)

Milé, usměvavé, ale i bolestivé a dramatické. Nejvíce se však tomuhle snímku podařilo ukázat opravdovost a lidskost. I když se tenhle film zabývá docela zásadním sociálním problémem, je to vše vykresleno z pohledu dětí, až na pár zásahů matky, a to je ten důvod, proč je to tak uvěřitelné a zároven' tak emocionální. Skvělá režie, výborně napsáno, ale co vyzdvyhuji jsou výkony dětských herců. Obzvláště se mi pak líbil vztah mezi sestrami. Skvělé 90% (11.12.2012)

Takmer ako od majstra Kachyňu. Detské myslenie dať do filmu nie je ľahké, aby to aj dospelých bavilo a nebolo to infantilné, a v tomto filme sa to podarilo. Pritom ide dokonca o ťažkú tému problematického prijatia vlastného pohlavia. Nevieme, ako to začalo, ani ako to skončilo, ale aspoň to neskončilo zle, k čomu sa v tom lese aj schyľovalo. Málokedy sa podarí takýto perfektný český aj slovenský preklad názvu filmu. –––– Pauza na záchod. Kdo chce čúrat, ať se přidá. (25.03.2017)

Takový malý nenápadný klenot. A to hlavně kvůli přirozenému civilnímu herectví Zoé Héran i ostatních dětí. Dobře se na ně dívalo. Nebýt toho, že byl film zasazen do současných reálií, myslela bych si, že se příběh odehrává tak někdy před třiceti lety. Desetileté děti tráví celá odpoledne venku, nepoužívají žádné tablety ani mobily a dokonce mohou samy chodit na koupaliště. Taky způsob, jakým Lauřina maminka řešila dceřin problém, jako by nepatřil do naší doby. Viděno v rámci projektu 52 Films by Women. (10.12.2016)