Kon-Tiki

Moudré články tvrdí, že tenhle umanutý chlapík na replice inckého voru z balzového dřeva Kon-Tiki zpevněném pouze lany bez větších obtíží překonal část Pacifického oceánu. Bezmála sedm tisíc kilometrů. Ano, bez větších potíží. A možná v tom je právě ten problém, protože já si strhující cestu představuju krapet jinak. I když to celé působí velmi autenticky a vizuální stránka filmu je velice slušná (pochvalu si zaslouží hlavně kameraman Geir Hartly Andreassen i zvukař), chyběl mi větší spád, víc zapamatovatelných scén a vnímal jsem i docela dost promrhaného potenciálu. Je to takové dobrodrůžo pro patnáctileté kluky. Žádná pořádná ponorková nemoc, žádné ostré hrany, žádná psychologie (vždyť ti hoši měli pár měsíců po opuštění válečného běsnění). Na mě to bylo prostě moc rodinné, což přebíjí i ten povedený vizuál. Příště si dám mnohem raději Zemeckisova Trosečníka, který se stal dobrodruhem zcela nedobrovolně. A já si to s ním podstatně víc užil. (12.06.2017)

Zásadní problém Kon-Tiki vidím v tom, že to je hraný, a nikoli dokumentární. Tvůrci tím udělali hned trojí chybu: ____ (i) Za prvé se tak dopustili asi největšího prohřešku, jakého se vůbec dopustit lze, neboť nenalezli pro zvolený obsah odpovídající formu. Je zcela nepřijatelný, aby si někdo vybral natolik zásadní téma, jakým je legendární expedice napříč Tichým oceánem, a namísto odpovídající formy tomu dal schématickou a lineární podobu jak z toho nejlevnějšího bistra. Přitom existuje velmi jednoduchý trik, jak točit schématické a lineární příběhy, aniž by si toho kdokoli všiml – točit je dokumentárně. Když není filmař příliš talentovaný, nebo nemá moc co říct, může svůj materiál ozvláštnit dokumentárním stylem. Diváci většinou na nic nepřijdou a to, že sledují vlastně jen nějaký stokrát omletý příběh, jim během sledování málokdy přijde na mysl. Přesně po vzoru slavného citátu „the medium is the message“, který říká, že obsah je dán formou. ____ (ii) Za druhý mě znavovala ta neustálá přehlednost a nekomplikovanost veškerého dění. Opět přitom existuje velmi jednoduchý trik, jak může méně talentovaný filmař ozvláštnit svůj film a ke kterému tvůrci tohohle filmu rovněž nepřikročili, a to vyhnout se master shotům, což je takový ten ustavující záběr pokrývající celou situaci na začátku scény, ve kterým jsou vidět všechny důležité informace. Poté se pouze přestřihává mezi jednotlivými prvky scény. V Kon-Tiki začíná master shotem snad každá scéna, zejména na začátku. Vyhnout se master shotům (známý je tím třeba Spielberg) znamená ovšem diváky znejistit a uvrhnout je do napětí, neboť jim nedáte hned na začátek veškerý dostupný informace. To je ale jen dobře. Neboť divák zorientovaný a dobře informovaný je zpravidla nudící se divák. ____ (iii) Za třetí hraná forma způsobila, že se takový film těžko prožívá, jelikož to je evidentní fikční konstrukt. Což je zrovna zde, kde se vyloženě nabízelo zprostředkovat bytostný prožitek lidské existence na nebezpečné výpravě otřesený mezními situacemi a prožívaný jako jedinečnou a racionálně nepoznatelnou bezprostřednost, dvojnásobné faux pa. Osobně jsem se dávno vzdal naděje, že by nám dokumenty mohly podávat nějaké relevantní informace, jelikož většina dokumentů není než ryzí entertainment (epocha postmoderní a postdemokratická je tak současně epochou postinformační), ale ten žánr má pořád svou velkou sílu ve schopnosti zprostředkovat nějakou autentickou zkušenost. Je vůbec poněkud kuriózní, že zatímco většina filmařů se snaží udělat ze schématu něco věrohodného, tady vzali filmaři věrohodnou událost a udělali z toho schéma. Vezměme si třeba Mannův Heat. Důvod, proč je ten film tak uznávaný, je vlastně zcela triviální – Mann vzal rutinní kriminálku o policajtovi a zločinci, ovšem naplnil ji zcela věrohodným obsahem. Tvůrci Kon-Tiki vzali na druhou stranu věrohodný obsah a naplnili ho něčím, co je takový hezky hezký, takový trochu šmoulovatý, ale současně dost mimo. (13.01.2013)

Tak tohle byla parádní pocta nejen Thorovi, ale i ostatním členům posádky Kon-Tiki. Tady netřeba slov. Doporučuji každému s nimi usednout na vor z balzového dřeva a vydat se napříč oceánem z Peru do Polynésie.... Ačkoliv jindy mi dlouhá stopáž poslední dobou u filmů celkem vadí, zde mi snímek připadal naopak krátký. Těch dobrodružných i krásných příhod s mořskou faunou mohlo být ztvárněno více. Posádka jich za dlouhé plavby zažila nespočet... Zajímalo by mne který ze žraloků byl skutečný a který byl počítačem do obrazu dosazen... Z některých scén jsem byl opravdu paf! Kamera je naprosto dokonalá a po chvilce získáte dojem, že i pod vámi se houpe podlaha voru a v přerostlých vousech ža vás svrbí špína a naschlá sůl !!! :-). Film rozhodně doporučuji vidět !!! Já teď napnu všechny síly k tomu abych mohl vidět původní film točený přímo Thorem Heyerdalem. 4 ananasy. * * * * (10.02.2014)

Nóri mali akosi vždy peniaze a odhodlanie na podobné absurdné aktivity ďaleko od svojej vlasti. Od bojovníka proti maďarizácii Bjørnstjerneho Bjørnsona až po dnešné nórske fondy. Film je zaujímavý, pár vecí trochu kazí dojem (nič nie je jednoduchšie ako pod pazuchu chytiť žraloka modrého a vypitvať ho na palube, Herman Watzinger bol reálne asi najväčší fešák z expedície, tu ho hrá nevhodne vybraný pucko). Heyerdahlova metóda sa vždy javila ako veľmi nevedecká a dnes ju už veľa odborníkov spochybňuje, čomu sa asi netreba diviť. (10.04.2022)

V roku 1947 sa Thor Hereydahl spolu s piatimi priateľmi ( a jedným papagájom :D ) rozhodol, že pripláva na "vory" z balzového dreva od pobrežia Peru k Polynézii. A dôvod? Ten je tak prostý. Dokázať tvrdenie moreplavca Tiki-ho, že práve peruánsky národ bol prvým, ktorý objavil Polynézsku zem. Toto je film, ktorý vyobrazuje jeho dobrodružnú cestu, naprieč tichým oceánom. Veľmi pekný film, ktorý by mohol robiť reklamu na podmorský svet. Popravde, prekvapilo ma, akú atmosféru mi miestami tento snímok pripravil. Obavy som mal zo stopáže - zbytočne. Vykresľovanie rôznych osudov posádky či ich postupné zbližovanie do pevných priateľstiev spríjemnilo plavbu počas "kľudných" dní. "Kon Tiki" som mal v kompe takmer rok, kým som sa konečne odhodlal - idiot. P.S. : "Sypeš im rajčinovú polievku! - A kde je potom tá otrava na žraloky?! - Tú sme zjedli" :D (22.01.2014)