Kon-Tiki

Zásadní problém Kon-Tiki vidím v tom, že to je hraný, a nikoli dokumentární. Tvůrci tím udělali hned trojí chybu: ____ (i) Za prvé se tak dopustili asi největšího prohřešku, jakého se vůbec dopustit lze, neboť nenalezli pro zvolený obsah odpovídající formu. Je zcela nepřijatelný, aby si někdo vybral natolik zásadní téma, jakým je legendární expedice napříč Tichým oceánem, a namísto odpovídající formy tomu dal schématickou a lineární podobu jak z toho nejlevnějšího bistra. Přitom existuje velmi jednoduchý trik, jak točit schématické a lineární příběhy, aniž by si toho kdokoli všiml – točit je dokumentárně. Když není filmař příliš talentovaný, nebo nemá moc co říct, může svůj materiál ozvláštnit dokumentárním stylem. Diváci většinou na nic nepřijdou a to, že sledují vlastně jen nějaký stokrát omletý příběh, jim během sledování málokdy přijde na mysl. Přesně po vzoru slavného citátu „the medium is the message“, který říká, že obsah je dán formou. ____ (ii) Za druhý mě znavovala ta neustálá přehlednost a nekomplikovanost veškerého dění. Opět přitom existuje velmi jednoduchý trik, jak může méně talentovaný filmař ozvláštnit svůj film a ke kterému tvůrci tohohle filmu rovněž nepřikročili, a to vyhnout se master shotům, což je takový ten ustavující záběr pokrývající celou situaci na začátku scény, ve kterým jsou vidět všechny důležité informace. Poté se pouze přestřihává mezi jednotlivými prvky scény. V Kon-Tiki začíná master shotem snad každá scéna, zejména na začátku. Vyhnout se master shotům (známý je tím třeba Spielberg) znamená ovšem diváky znejistit a uvrhnout je do napětí, neboť jim nedáte hned na začátek veškerý dostupný informace. To je ale jen dobře. Neboť divák zorientovaný a dobře informovaný je zpravidla nudící se divák. ____ (iii) Za třetí hraná forma způsobila, že se takový film těžko prožívá, jelikož to je evidentní fikční konstrukt. Což je zrovna zde, kde se vyloženě nabízelo zprostředkovat bytostný prožitek lidské existence na nebezpečné výpravě otřesený mezními situacemi a prožívaný jako jedinečnou a racionálně nepoznatelnou bezprostřednost, dvojnásobné faux pa. Osobně jsem se dávno vzdal naděje, že by nám dokumenty mohly podávat nějaké relevantní informace, jelikož většina dokumentů není než ryzí entertainment (epocha postmoderní a postdemokratická je tak současně epochou postinformační), ale ten žánr má pořád svou velkou sílu ve schopnosti zprostředkovat nějakou autentickou zkušenost. Je vůbec poněkud kuriózní, že zatímco většina filmařů se snaží udělat ze schématu něco věrohodného, tady vzali filmaři věrohodnou událost a udělali z toho schéma. Vezměme si třeba Mannův Heat. Důvod, proč je ten film tak uznávaný, je vlastně zcela triviální – Mann vzal rutinní kriminálku o policajtovi a zločinci, ovšem naplnil ji zcela věrohodným obsahem. Tvůrci Kon-Tiki vzali na druhou stranu věrohodný obsah a naplnili ho něčím, co je takový hezky hezký, takový trochu šmoulovatý, ale současně dost mimo. (13.01.2013)

Tak především - nejlepší film z letošních cizojazyčných oscarových adeptů. Krásný a upřímný příběh party odvážných chlapáků, který díky uchvacující filmařské práci překonává i spřízněný epos chlapečka s tygrem. Vždycky mě potěší, když vidím, že nejlepší nerovná se výhradně nejdražší nebo z Hollywoodu. (26.02.2013)

V prvom rade ponúkam trailer , ktorý tu chýba. Moje nedávne filmové dobrodružstvo s filmom Pí a jeho život vo mne prebudilo hlad práve po takýchto filmoch. Ktovie prečo sa dnes filmári tomuto dobrodružnému žánru akosi vyhýbajú. Ešteže tu máme i niečo iné ako hollywood a vďaka za to. Náhoda chcela, že som tento film na csfd objavil a v tom momente som vedel, že je to presne pre mňa. Cesta oceánom na plti je nezabudnuteľný zážitok, zvlášť keď vám cestu skríží veľrybí žralok(super scéna), nejaký ten "menší dážď" alebo nočné - svietiace podmorské tvory. Je tu ešte niekoľko scén so žralokmi , ale tá najlepšia so zožratým papagájom a dopichaným žralokom na plti, to je super. Film má kľudné, ale zďaleka nie nudné tempo, režisér dáva hercom čas hrať i pohľadom a hudba je tu citlivo zakomponovaná a mnohým scénam plných nádherných záberov prírody dáva vyniknúť. Fakt som si užil tento výlet s blonďatou severskou posádkou. Viac takýchto filmov. 90%. (01.03.2013)

Najskôr by som sa rád vyjadril k dlhým intrám podobných dobrodružných filmov. Pre niekoho možno zbytočne dlhých a nič neriešiacich, podľa mňa však takéto "zdržovanie" skvele zvyšuje napätie pred nadchádzajúcim dobrodružstvom. Na oceáne sa posádka potom prekvapivo viac zaoberá nebezpečenstvom podvodnej fauny, ako počasím a ak by to nebolo podľa skutočnej udalosti, ťažko by sme prežitiu posádky v istých momentoch uverili. Asi som čakal niečo ezoterickejšie a artovejšie, podobný konvenčný štýl je ale aspoň stávka na istotu. (18.12.2014)

Filmu po filmárskej stránke niet čo vytknúť. V tomto smere je to kvalita. Horšie je to však so samotným príbehom. Námetom je skutočný príbeh cestovateľa Thora Heyerdala, ktorý sa snažil dokázať, že "Tiki" osídlil Polynéziu inak ako sa dovtedy všeobecne predpokladalo. Práve nedávno som čítala článok, v ktorom bolo rozoberaná práve tématika mnohých možných omylov v teóriách osídľovania nových území starými civilizáciami. Preto som na film bola veľmi zvedavá. Príbeh nie je spracovaný zle. Nosným prvkom je samotná plavba čo je aj v poriadku. Lenže tá plavba bola akási nemastná neslaná, mnoho dramatických momentov z môjho pohľadu vyznievalo do prázdna. Chcelo to podľa mňa lepšiu kresbu a vývin charakterov, ku ktorému tam nesporne dochádzalo, ale vzhľadom k prílišnej všeobecnosti a nezameraniu sa na jednu (Thor) či dve postavy a ich hlbšie rozpracovanie to všetko zostávalo len v náznakoch. Tak ale teraz už aspoň viem, ako to bolo s tým osídlením Polynézie, keď už nič iné... (14.04.2015)