Kon-Tiki

Nóri mali akosi vždy peniaze a odhodlanie na podobné absurdné aktivity ďaleko od svojej vlasti. Od bojovníka proti maďarizácii Bjørnstjerneho Bjørnsona až po dnešné nórske fondy. Film je zaujímavý, pár vecí trochu kazí dojem (nič nie je jednoduchšie ako pod pazuchu chytiť žraloka modrého a vypitvať ho na palube, Herman Watzinger bol reálne asi najväčší fešák z expedície, tu ho hrá nevhodne vybraný pucko). Heyerdahlova metóda sa vždy javila ako veľmi nevedecká a dnes ju už veľa odborníkov spochybňuje, čomu sa asi netreba diviť. (10.04.2022)

Měl odhodlání, cíl a hlavně nezlomnou vůli. Nedal vůbec na ostatní, věřil pouze sám sobě, svým schopnostem a dovednostem a dokázal to, čemu se tehdy mnozí vysmívali. Přeplout na balzamovém voru, jen s hrstkou nejvěrnějších Tichý oceán, vzdálenost přes 8 000 kilometrů a dokázat, že Polynésie byla osídlena z východu. Řeč je o legendárním norském mořeplavci Thoru Heyerdalovi, jehož příběh dal vzniknout tomuhle životopisnému filmu. V průběhu zhruba dvou hodin můžeme sledovat jeho plány, starosti a nakonec samotnou expedici, které ze začátku vůbec nikdo nevěřil. Solidně natočený film, kterému klidně odpustím i hodně přehnanou scénu se žralokem, jinak nemám co vytknout. (16.05.2015)

Příjemný film s několika divácky vyloženě lahůdkovými sekvencemi, se kterými se tvůrci parádně vymazlili. Filmová stopáž ovšem příběhu příliš nesedí, uměl bych si představit televizní minisérii o čtyřech či pěti dílech s hodinovou stopáží, dvouhodinový celovečerní film působí poněkud zkratkovitě. 70% (03.05.2013)

Zásadní problém Kon-Tiki vidím v tom, že to je hraný, a nikoli dokumentární. Tvůrci tím udělali hned trojí chybu: ____ (i) Za prvé se tak dopustili asi největšího prohřešku, jakého se vůbec dopustit lze, neboť nenalezli pro zvolený obsah odpovídající formu. Je zcela nepřijatelný, aby si někdo vybral natolik zásadní téma, jakým je legendární expedice napříč Tichým oceánem, a namísto odpovídající formy tomu dal schématickou a lineární podobu jak z toho nejlevnějšího bistra. Přitom existuje velmi jednoduchý trik, jak točit schématické a lineární příběhy, aniž by si toho kdokoli všiml – točit je dokumentárně. Když není filmař příliš talentovaný, nebo nemá moc co říct, může svůj materiál ozvláštnit dokumentárním stylem. Diváci většinou na nic nepřijdou a to, že sledují vlastně jen nějaký stokrát omletý příběh, jim během sledování málokdy přijde na mysl. Přesně po vzoru slavného citátu „the medium is the message“, který říká, že obsah je dán formou. ____ (ii) Za druhý mě znavovala ta neustálá přehlednost a nekomplikovanost veškerého dění. Opět přitom existuje velmi jednoduchý trik, jak může méně talentovaný filmař ozvláštnit svůj film a ke kterému tvůrci tohohle filmu rovněž nepřikročili, a to vyhnout se master shotům, což je takový ten ustavující záběr pokrývající celou situaci na začátku scény, ve kterým jsou vidět všechny důležité informace. Poté se pouze přestřihává mezi jednotlivými prvky scény. V Kon-Tiki začíná master shotem snad každá scéna, zejména na začátku. Vyhnout se master shotům (známý je tím třeba Spielberg) znamená ovšem diváky znejistit a uvrhnout je do napětí, neboť jim nedáte hned na začátek veškerý dostupný informace. To je ale jen dobře. Neboť divák zorientovaný a dobře informovaný je zpravidla nudící se divák. ____ (iii) Za třetí hraná forma způsobila, že se takový film těžko prožívá, jelikož to je evidentní fikční konstrukt. Což je zrovna zde, kde se vyloženě nabízelo zprostředkovat bytostný prožitek lidské existence na nebezpečné výpravě otřesený mezními situacemi a prožívaný jako jedinečnou a racionálně nepoznatelnou bezprostřednost, dvojnásobné faux pa. Osobně jsem se dávno vzdal naděje, že by nám dokumenty mohly podávat nějaké relevantní informace, jelikož většina dokumentů není než ryzí entertainment (epocha postmoderní a postdemokratická je tak současně epochou postinformační), ale ten žánr má pořád svou velkou sílu ve schopnosti zprostředkovat nějakou autentickou zkušenost. Je vůbec poněkud kuriózní, že zatímco většina filmařů se snaží udělat ze schématu něco věrohodného, tady vzali filmaři věrohodnou událost a udělali z toho schéma. Vezměme si třeba Mannův Heat. Důvod, proč je ten film tak uznávaný, je vlastně zcela triviální – Mann vzal rutinní kriminálku o policajtovi a zločinci, ovšem naplnil ji zcela věrohodným obsahem. Tvůrci Kon-Tiki vzali na druhou stranu věrohodný obsah a naplnili ho něčím, co je takový hezky hezký, takový trochu šmoulovatý, ale současně dost mimo. (13.01.2013)

Naprosto super dobrodružný kousek, který s málem peněz dokázal zahrát obrovské množství muziky. Líbí se mi, že tvůrci dokázali naprosto překrásně odvyprávět tak důležitý příběh, jako je plavba Thora na voru Kon-Tiki skrz Pacifik, aby dokázal něco naprosto neuvěřitelného. Líbilo se mi, jak ti cestovatelé dokázali dokonale splynout s přírodou. Dokázali s přírodou to, co v dnešní době dokáže sotva jedno procento populace. Dokázali přírodu využít k prokázání do té doby těžko uvěřitelných teorií. Jasně, radši se nám bude hodit jednodušší vysvětlení, než zapřemýšlení nad tím složitějším. A to, že před tisíci lety lidé dokázali tolik věcí, které do dnešních dní nedokáží nejvyšší vědci světa racionálně vysvětlit, je vlastně jenom fakt, který si málokdo chce přiznat. Plavba na Kon-Tiki je i z tohoto ohledu dost důležitá a já jsem moc rád, že jsem takový příběh mohl vidět a jsem ještě radši, že dva Norové se do příběhu tak zbláznili, že film mohli tak dokonale natočit. (15.08.2013)