Big Sur

Sám seba považujem za beatnika (alebo, považoval som) a bolo mi jasné hned' v úvodných minútach filmu, že začínam hodnotenie na štyroch hviezdičkach a že určito sa postupne vyhupne na jasných 5. No a nevyhuplo. Všetko bolo akési vyumelkované a prikrášlené a navyše bez jazzu, akoby sa to celé odohrávalo v súčastnosti. Josh Lucas ako Neal Cassady mi celkom sedel, ale bolo ho málo. Chýbal mi tam jeho náboj. Naopak, celým filmom sa tiahne Jackovo chcípanie z chlastu, kôli ktorému premrdal tak krásne okamihy a momenty, akými bezpochyby lesy Big Sur ovplývajú. Ale natočené to bolo vskutku krásne a kamere niet čo vytknúť. (23.02.2014)

Hodně záběrů na krajinu kolem Big Suru, moře, nebe, cvakání psacího stroje a hlubokých vět. Jako experiment proč ne (i když ne pro mě), ale jako film to nefunguje, protože tomu chybí ústřední motiv, děj a vůbec něco, co by diváka nutilo koukat se dál. Po prvních dvaceti minutách už mě to hrozně nudilo. Slabou stránkou jsou i nevýrazní herci. (29.12.2013)

Knížku jsem četl tak dávno, že už si z ní sotva co pamatuju, ale podle mě se filmu povedlo zachytit ducha této Kerouakovy prózy velmi dobře. Děj se odehrává někdy v roce 1960, kdy byl Kerouac na vrcholu slávy, takřka všechny knihy už měl napsané, po úspěchu Na cestě mohly konečně i vycházet, a Kerouac a Neal Cassady se stali živými legendami a idoly celé generace. Sami už ale ani zdaleka nebyli těmi nespoutanými beatniky z konce 40. let a tak nějak nevěděli, jak se se svou situací a životem vyrovnat. Každý to udělal po svém a oba to dovedlo k sebedestrukci koncem 60. let. Film ukazuje temné stránky Kerouakovy duše, jeho zhoršující se alkoholismus, jeho nevyrovnanost a náladovost, katolický konzervatismus ve sporu se zenovým buddhismem, záblesky radosti ze života a harmonie všehomíra se střídají s depresemi a záchvaty beznaděje. Velice smutný pohled na pomalý konec jednoho z největších spisovatelů 20. století. Výborná hudba, kamera i herci, vytkl bych snad jen jakousi umělost a liduprázdnost světa, v němž se filmoví hrdinové pohybují. (29.12.2014)

Som spokojnejší ako v prípade On the road. Obrazová a slovná meditácia v prostredí úchvatného Big Suru, kde Jack rozmýšľa, bojuje zo svojími nočnými morami a pije, píše, miluje sa a klame a túži a má starosti a cestuje a rozjíma a spomína a myslí na Neala Cassidyho. Polish natočil dravý film presne v duchu Beat Generation. Možno ku koncu ešte trocha pridal namiesto toho aby spomalil a nechal myšlienky nech zasiahnú to správne miesto v divákovej hlave. Ale inak som takmer spokojný. Je to stále o tom istom a predsa to znova odráža ducha jednej generácie. Ducha, ktorú si na americkej kultúre cením úplne najviac. Plus to má výbornú hudbu. Barr je ako Kerouac bezchybný a Bosworth bola očarujúca. Škoda, že sa tam nezdržala dlhšie. (23.12.2013)

Nie, toto naozaj nie! Nikdy ma beatnici dostatočne neočarili a ten ich bohémsky život mi je skôr nesympatický. Stále len zábava, alkohol, cigarety a bordel - no a na ďalší deň samá sebaľútosť a depresia. O čom je to? Od Big Sur som v podstate nečakal nič extra, no dostal som ešte menej. Absolútny lyrizmus filmu od začiatku až po úplný koniec - to veru nie je nič pre mňa. Žiadny dej, žiadny poriadny vývoj postáv, len stále dokola a dokola to isté, samozrejme za sprievodu nekonečného monológu hlavnej postavy. Vizuálne síce vydarené, ale ak by som si chcel pozrieť očarujće scenérie kalifornského pobrežia, tak to by som si radšej rovno mohol pustiť dokument. (17.06.2014)