Kličko

Na začátku dokumentu je zbožšťují a ukazují jen to nejehzčí na obou bratrech, ale postupně odkrývají tvrdý úděl boxera. Každodenní trénink a po celý rok. Nikdy nepolevit a jít až za hranice své bolesti. Kvalitně zdokumentovaný vývoj obou bratrů boxerů. Je to až zázrak, že jsou od jedné matky, dělí je od sebe 5 let, jsou si tak podobní a oba světoví boxeři. I když mají nadočnicové oblouky jako neandrtálci, byli mi sympatičtí. Nemůžete přece nenávidět někoho jen kvůli tomu, že mlátí lidi v ringu :-). Až tady vidíte jak je box nebezpečný a že i jedna rána může být smrtelná. (19.06.2012)

Velmi příjemné. Z větší části je sport v pozadí vztahu obou bratrů. Věděl jsem, že to jsou inteligentní sympaťáci a tenhle film to víceméně jen potvrzuje. Možná to jen chtělo ještě chvíli počkat a film natočit až po ukončení kariéry obou bratrů, aby to s odstupem času vypadalo uceleně. Palec nahoru. (11.09.2012)

Moc prima životopisný film o dvou sympatických bratrech a nesympatickém boxu. To, co jsem viděla, je opravdu někdy na hraně života a ty rozmlácené obličeje toho byly dokladem. Nedivím se mamce, že její mateřský pud jí pomohl v jejím rozhodnutí nic nevidět, ale hlavně slyšet, že to přežili. Celá ta rodina na mě působila, že si prožili své a přes ideje té doby, která jim byla všude vnucovaná si udrželi kluci zdravý rozum. A Coca cola v USA pak s nimi zamávala, ten strašlivý kapitalistický svět..........ale mňam, to byl jeden z momentů, kdy jsem se musela smát. Myslím, že i Černobyl otevřel oči jejich taťkovi, když slyšel, co se říká v médiích, ale sám byl svědkem něčeho zcela odlišného a jsem přesvědčená, že nebýt vyboxovaných peněz, tak už kluci tátu nemají. Ale to se musí vidět. Jak nemám box ráda, tak tenhle film mně sednul. A kluky jsem si pletla každou chvíli, jak si byli podobní:-) (21.12.2015)

Režisér S. Dehnhardt v rozhovoru pronesl „ nechtěli jsme natočit film, který by oba bratry ukazoval jako hrdiny-ikony. (Ostatně, tou je (zde) pouze jedna osoba,“bájná kobra” Chuck Norris- neuvěřitelné, ten chlap se zná snad s každým). Ani to pojmout jako exkurzi po jejich největších vítězstvích a úspěších. V prvním případě by to byla nuda, v tom druhém, by to nikoho moc nezajímalo resp. pouze skalní příznivce. Je to spíše dokumentární příběh o jedné nekonečné, trnité, namáhavé cestě dvou (ne)obyčejných bratrů s neutuchající vůlí. Nikoliv tedy (Hollywoodská) pohádka o tom, jak chudí chlapci z nuzných poměrů ke štěstí (bohatství) přišli a dobili (to doslova) Ameriku (svět), ale skutečný příběh plný vítězství, ale také pádů a porážek aneb není ostudou (férově) prohrát, důležitější je (viď Maxi) se opětovně zvednout a začít (od)znova. A třeba taky příběh o tom, že přestože prohrajete zápas, odcházíte (někdy) z ringu jako vítěz. Kličko je jednoduše dokument dvou výjimečných sportovců, (stejných a přece tak rozdílných bratrů-přemýšlivého Vladimíra, „hlíny“, která se lépe opracovává, ale podléhá snadněji opotřebení a přímočařejšího Vitalije-„těžko opracovatelné žuly“, mající nedostižnou výhodu v neopotřebovanosti, avšak nic není na věky, že.. ), mapující jejich dětství (na socialistické Ukrajině), přes jejich první boxerské začátky, návštěvu Měsíce (pardon Ameriky ), olympijský triumf, až k metě nejvyšší, (obhajobě) titulu mistrů světa. A troufám si rozhodně tvrdit i dokument, který si užijí nejen Ti, co dennodenně cedí “krev, pot a slzy” mezi provazy, ale i laická veřejnost. To pro jeho sympatickou civilnost resp. lidskost. Tvůrcům se totiž podařil malý zázrak, tj, zachovat si zdravý odstup a přitom se dostat (k oběma bratrům) tak blízko, jak jen to bylo možné. Nejsme tedy svědky „pouze“ efektivně nasnímaných fightů v samotném ringu, ale divák může nahlédnout i pod pokličku (viz chvíle naprostého soustředění v šatně, těsně před samotnými zápasy, reakcí nejbližší rodiny, trenérů, či střípků z osobního života). Jako více než dobrý nápad se také ukázalo, nacpat do jednoho záběru bojujícího Vladimíra (proti nigerijské “nightmare” Samuelu Peterovi) a hned vedle, z první řady, vše prožívajícího a „spolubojujícího“ bratra Vitalije. To aby si divák resp. soupeř zřejmě uvědomil, že nebojuje pouze proti jednomu, ale rovnou oběma bratrům dohromady, protože, aby bylo dostatečně jasno,… oni nejsou zaprvé: „žádné baby“, zadruhé: jsou teď mistři světa a zatřetí: „mají rádi svého bratra“. 90% P.S. to Gilmour93. „Neboj chlape, budu Tě krejt“……z baráku odnaproti. Jak poznáš, že tam jsem? Bude zhasnuto :-) (25.09.2013)

Takto nejako by mal dobrý životopisný dokument vyzerať. Pohrabať sa v archívoch, urobiť časovú následnosť, vyjadrenia rodiny a známych, okoreniť nejakým "son of a bitchom" typu Dona Kinga. A samozrejme dať tam nádherné detaily bitiek z kritických okamihov kariéry. Kličkovcov som dlho nemusel, mal som rád živočíšne typy a la Mike Tyson, no tento dokument zväčšil moje sympatie k bratskej dvojici. Dozvedel som sa dosť vecí zo zákulisia a tak to má byť. (30.06.2012)