Michael

Jak mohli na roli Michaela sehnat herce, to vskutku nepochopím. Opravdu ohavná role. Moc jsem si přála, aby ho konečně odhalili. Nevím, zda je vůbec možné podobné filmy obdivovat, když se zabývají dnem lidského chování. Psychopati a zvláště pedofilové by se neměli stávat slavnými. Odpad nedám, protože film celou tu hrůzu ztvárnil dobře, ale nechtěla bych tento film vidět znovu. (29.05.2017)

Film Michael byl propagován jako "debut od castingového režiséra Michaela Hanekeho", což mi přijde přibližně stejně k věci jako říct, že tenhle chleba pekl Vláčilův barber. Jakoby nestačilo o čem to je. Michael (IMO) neobsahuje žádnou humornou scénu (naopak obsahuje jednu scénu vyloženě hororovou, kterou je Wolfgangův vánoční dárek svému únosci), ale přitom po jeho dokoukání máte pocit zvláštní škodolibé laškovitosti. Jasně, ten závěrečný střih a hudba k titulkům na tom mají velký podíl, ale spíš si říkám, zdali, i se vší citlivostí vůči oběti, natočit klinický záznam toho, jak pedofilní únosce vězní a zneužívá malého chlapce ve sklepě, přičemž v reálném světě musí přepínat do módu bezúhonného nezajímavého občana, není prostě přirozeně komediální koncept. Sorry, to je asi chyba ve mně co? Tak jako tak mě s každým rakouským filmem nepřestává bavit jak jeho tvůrci vykreslují svoji domovinu s citlivostí staré komunistické propagandy poučující o upadajícím Západu. (30.09.2023)

Neutrálne a odtažité pozorovanie plné vnútorného napätia, hrôzy a zvrátenosti. Nie je to analýza človeka, ktorý si z dieťaťa urobil domáce zvieratko, ale iba jeho portrét. Ďalší rakúsky znepokojivý obraz toho, čo všetko sa môže diať za zatvorenými dverami zdanlivo sporiadaných domácností a človeka, ktorý je prázdny (a z prázdnoty sa rodí zlo)  človeka, čo nemá naozajstný život a preto ho musí brať iným. ___ Rakúsky festivalový film je kinematografiou sebatrýznenia, ktorá nesporne musí vychádzať z národných dejín. Naši susedia nepochybne majú traumu zo zvrhlých prípadov Fritzlových a Natasche Kampusch, ktorú ventilujú v naozaj hrozných filmoch... - ale rakúske filmy také boli už aj predtým. Je to reflexia obyčajnosti krutosti, ktorú tak strašným spôsobom predviedli nacisti ? Aj antihrdina MICHAELA je taký - absolútny suchár, nudné zlo, zlo o to horšie, fascinujúcejšie. Otázkou je, čo vychádza z čoho, čo na čo tu reaguje... Stále neviem, či sa mám hnusiť Rakušanov alebo práve naopak, považovať si ich za to, že aspoň oni odhaľujú niečo, čo je všade inde skryté, neodhalené a tabu... (02.07.2023)

...Tohle je můj nůž a tohle je moje péro. Co chceš abych do tebe vrazil?... Myslíš si, že dobře znáš svoji rodinu, svého syna, bráchu, atd. ???? Za mě skvěle natočeno(ikdyž mnohým tenhle styl možná nesedne) s perfektním zakončením. Tomu já říkám skončit ve správnou chvíli(ikdyž ani zde nebudou mnozí souhlasit). (23.06.2023)

Portrét chlapíka, který vždy slušně pozdravil. __ Michael (2011) je za mě filmem, jenž má - pakliže již nic jiného - potenciál otevřít oči těm divákům, kteří si myslí, že není nepříjemnějších scén než scény explicitního násilí (kupř. bití, znásilňovaní). Ano, násilí jistojistě drásá divákovy emoce, horko těžko ho sledovat nezúčastněné, vnitřně se proti němu nebouřit, ale troufám si tvrdit, že existují i daleko více zničující obrazy; a právě oněch film hojně využívá. Jsou to ty obrazy, skrze které se normalizuje konkrétní perverzní (patologická) situace - kupř. když Michael rodičovsky vyveze Wolfganga do zoo nebo když spolu začnou skládat puzzle. Bez znalosti kontextu naprosto nevinné situace, avšak pro toho, kdo je s kontextem obeznámen příklad dobře ukryté monstrozity všednodennosti, nutící se tázat, kolik takových synů, bratrů a kolegů může být mezi námi. 75 % (27.07.2022)