Taking Off

Miloš odešel za oceán, Jeannie odešla, kam, ví čert, avšak racionálně i iracionálně smýšlející divák by měl ve svém vlastním zájmu setrvat u obrazovky, lebo... si to Taking Off jednoduše zaslouží. Pobavil jsem se, a to velmi, tudíž očekávám, že se pobaví každý, jelikož mám vždy pravdu, stejně jako ji mají rodiče, přestože tápou, stejně jako potomstvo a potomstvo toho potomstva... 80% (22.09.2014)

Doufal jsem, že americkou tvorbu Formana zakončím se spokojeností, leč marně. Silným kafem byla pro mě už první čtvrt hodina, kde se jen zpívá. Celý film jsem čekal jen na to, kdy mě to konečně začne bavit, ale nedočkal jsem se a když to shrnu tak jsem byl vlastně navíc svědkem něčeho co mě vůbec nezajímalo a dost nudilo. Doufám, že tohle byl poslední katastrofální formanovský zážitek. Pro vyšší hodnocení bych si musel asi taky dát jointa... (23.04.2011)

Rok 1971 je rozhodne rokom prieniku Európy do amerického filmového prostredia. Last Picture Show Petra Bogdanovicha skĺbil úhľadnú elegantnosť vizuálu starých hollywoodskych klasík so spracovaním obsahu v európskom štýle, Antonioniho slow cinema štýl do seba bez problémov absorboval americkú "hippie" ikonografiu vo filme Zabriskie Point. To isté sa podarilo Milošovi Formanovi v Taking Off. __ Alegorický hasičský ples z Hoří, má panenko nahrádza alegorický (a nemenej kúsavo zobrazený) ples rodičov slobodomyseľnej americkej mládeže. Horiacim elementom nie je starčekova chalupa, ale jointy, úzkoprsosť, konzervativizmus a pokrytectvo "dospelej" Ameriky. __ Zaujímavé je dať Taking Off do kontextu s ďalším filmom, ktorého ústredným motívom je vzťah rodičov a mladej "hipisáckej" dcéry, ktorá sa (už naozaj) stratí - nízkorozpočtový horor Wesa Cravena, Last House on the Left. Úroveň Cravenových začiatočníckych režijných schopní sa samozrejme nedá komparovať s Formanovým vycibreným štýlom, avšak jadro filmu, chladné alegorické zobrazenie úpadku hnutia hippies ( podobe dcérinej vraždy) môže tvoriť naliehavý protipól k Formanovmu sarkazmu, kde sú mladí v plnej sile. (13.02.2017)

No není to pech, když se dítě konečeně vrátí domů a najde taťku křepčícího na stole jak ho pánbůh stvořil a mamku se záchvatem smíchu oben ohne? Mr. Forman nám chtěl asi naznačit generační propast mezi rodiči a dětmi, dokonce přišel s pár zajímavými nápady, jak ji překonat (např. hromadná kuřba marjány na setkání rodičů pohřešovaných dětí), přesto mi uniká, proč musel diváky vystavovat neustálým záběrům na pěvecký konkurz. Největší slabota, co jsem od Formana kdy viděla. (19.04.2010)

Nevím koho napadlo k tomu filmu napsat anotaci "vlídný pohled na pomatenou generaci 70. let". Vlídné to není ani za mák, naopak neskutečně zlomyslné. A o generaci 70. let a její pomatenost tam taky nejde. Pomatení jsou možná tak rodiče téhle generace. Každopádně jde o jeden z Formanových nejlepších filmů. (25.04.2006)