Sweet Charity

Rozpačitý slepenec. V titulcích najdete mimo jiné jména Federico Fellini, Neil Simon a Bob Fosse. Každý z těchto pánů je silná osobnost s nezaměnitelnou poetikou a jejich "společné" dílo (dá-li se to tak nazvat; ve skutečnosti jde o Fosseho adaptaci Simonovy adaptace Felliniho filmu ;-) se dá shrnout slovy "každý chvilku tahá pilku". Felliniho TÉMA shazují vtipné Simonovy DIALOGY a debutující režisér Fosse se jen místy prosadí některým ze svých geniálních NÁPADŮ. Znamenitá je třeba ryze taneční scéna na večírku dekadentních snobů nebo úsporná choreografie slavného hitu Hey! Big Spender! To už je slibná předzvěst Kabaretu. Ale jsem sand jediný, komu se zdá, že Shirley MacLaineová už byla na roli naivky příliš stará a tlustá? 60 % (25.02.2005)

Rozverný snímek, veselý, romantický... Hudba mi sedí, některá taneční čísla jsou prostě úžasná (Pomeii Club), jen ten konec už se mi zdál moc natažený (ta jednotlilvá hudební čísla už mohla být zkrácena nebo vynechána). Závěr jsem takový nečekal, ale proč ne? Film měl na víc, přesto jsem velmi spokojen, 85%, 26.8.2013. (27.08.2013)

Shirley MacLaine (nevím proč, ale nemůžu se zbavit osobní nevraživosti vůči téhle herečce...) není Guillieta Masina a Bob Fosse není Fellini.... Opravdu mi to nedalo, abych nesrovnávala s Felliniho filmem "Cabiriiny noci". Ačkoliv poslední dobou docela značně ujíždím na muzikálech, tenhle patřil spíše ke slabšímu průměru... (28.01.2007)

Hollywood si tentokrát nevypůjčil z Broadwaye jen muzikál, ale rovnou i jeho režiséra - Boba Fosse. A díky tomu má filmová historie jednoho z nejoriginálnějších muzikálových režisérů. Pokud tenhle žánr příliš v lásce nemáte zkuste zejména další jeho dva filmy - oscarový "Kabaret" a "All that Jazz". Tenhle muzikál patří ještě k těm tradičnějším, ale má to hlavní, co všechny ostatní - osobitou invenci. Stejně tak je už tady patrný větší důraz na vyjádření tancem a pohybem než písní a civilnější začlenění muzikálových čísel do děje. Bob Fosse byl totiž nejen režisér, ale zároveň i choreograf. I když na obyčejnou cestu za štěstím a vysněnou lásku jsou 2,5 hodiny opravdu moc a místy je vystavěn spíš podle jevištní než filmové logiky, má film řadu výborných jednotlivostí (snobský večírek, klaustrofobní scéna ve výtahu, "ulítlý" výkon Shirley Mac Laine, aj.), díky kterým si tu čtvrtou hvězdičku určitě zaslouží. Za zmínku ještě stojí, že film má natočený i alternativní konec. (12.03.2007)

Pomaly odkvitajúca barová tanečníčka Charity má jednoduchú túžbu: chce aby ju mal niekto tak rád. S nadšením a následným sklamaním sa vydáva v ústrety milostným dobrodružstvám. Namiesto dlhoročného partnerského šťastia ostávajú oči pre plač. V skratke dej muzikálu s jednoduchým dejom a starostlivo aranžovanými tanečnými scénami. Miestami trefné poukázanie na nevšímavo malomestsko snobské móresy či predsudky. Večierku zbohatlíkov dominujú pohŕdavo povznesené pohľady a nezmyselne opulentný tanec. Topiacu sa ženu vyššia spoločnosť piknikujúca na brehu rieky okázalo ignoruje. Žiarlivostné predsudky k predchádzajúcim partnerom potencionálne vyvolenej (typická mužská vlastnosť: žiarlenie do minulosti, na bývalých partnerov). Tanečná drezúra i štýl piesní vo filmoch Sladká Charity, Kabaret a All that jazz sa podobajú ako vajce vajcu. Pomaly a stíšene odklopkávajúce posolstvo piesne vrcholí v dokonale zladenej súhre vystreľujúcich nôh a túk, pulzujúcich v jednom tanečnom rytme. Ako jednorazový zážitok ujde. (20.08.2013)