Dvě ďábelské oči

Kdybych měl Due occhi diabolici shrnout fotbalovou terminologií vypadalo by to asi takto. V první půli byl k vidění matný výkon týmu horror hrajícím v červenočerných dresech a zajímavé momenty přišly až v poslední desetiminutovce poločasu. Po přestávkovém uragánu v šatně nastopilo mužstvo do druhé půle jako vyměněné, kouč E.A. Poe stáhl ze hriště nevýrazného Romera a pustil do hry slavného tvůrce hry Daria Argenta známého svou nezaměnitelnou technikou, který bušil do soupeřovy obrany a přidával jeden světlý okamžik za druhým, až postupně celkový dojem hry svého mužstva v zápase dočista změnil... První povídka, bohapustá romerova nuda je smetena z plátna fantastickou druhou částí..... (07.01.2009)

Romerova část mi přišla o třídu lepší. Rozhodně má lepší atmosféru, zajimavější námět (teda aspoň pro mě), ale co docela kazí chuť z Romerova příběhu jsou špatní herci, kteří jakoby vypadli z nějakého nekonečného seriálu typu Dynastie nebo Tak jde čas. Harvey Keitel sice hraje, ale není to nic platné, protože Argento svůj mistrovský um ve tvoření atmosféry nedokázal vtisknout do adaptace příběhu E. A. Poea. Ale každopádně ve finále působí tento dvojdílný film jako naprůměrný, ale s tím, že ho vyzdvihuje první část G. A. Romera a gore scény. (09.10.2007)

E. A. Poe v rukou skvělých hororových režisérů. Romero svou povídku pojal velmi poctivě a vypráví postupně gradující příběh o životě po smrti. Své oblíbené téma se mu opět podařilo zpracovat slušně a já se při jeho zombie strašení bavil. To Argento se s postupnou gradací nijak nepáře a vypráví zkratkovitý brutalitou prodchnutý příběh o pádu do temnot šílenství. Vystřihl bych zbytečně dlouhý a co do zpracování nepodařený středověký sen a byl bych spokojen téměř maximálně, a to i díky skvělé "šokantní" pointě. Oba za čtyři. (01.08.2015)

Nebudem nikomu zbytočne mazať med okolo úst a poviem na rovinu, že Romerovka Prípad pána Valdemara(15%) je tak jednoducho zostavená až stráca akúkoľvek výpovednú a tobôž strašidelnú hodnotu, o niečo málo je zaujímavejšia poviedka od Argenta Čierna mačka(20%) ale tiež nič preborné to nie je, skôr by som označil tieto dva počiny za dosť slabé chvíľky v ich horrorovej kariére určite vedia točiť lepšie než to čo nám ponúkli, v celku to pre mňa vyznie ako práca od začiatočníkov amatérov čo nedokážu lepšie vygradovať dej. ║Rozpočet $9miliónov║Tržby USA $349,618║Tržby Celosvetovo $-║ trošku vysoký rozpočet na tých pár masiek a nečudujem sa že to nakoniec zarobilo len toľko čo nestojí ani za zmienku (15.02.2008)

Hezky jsem si u toho odpočinul. Obsah Dvou očí dobře popsal už Obitus a kusko. Souhlasím i s hodnocením, že první část je slabší než druhá. Plusem jsou velmi povedené masky a příjemné gore efekty. Romerova povídka zestárla o něco víc. Ta Argentova je svižnější a má pěkný look i 20 let od vzniku - je plná barev a vizualně krásně sladěná. Obě dvě části spojuje to, že moc nevyděsí, ale spíš poskytnou příjemný oddech znavenému divákovi. (07.10.2007)