Café

Jedno miesto a rovnako ako hrnček kávy určitá zmes prvoplánovosti a popisnosti. Ale rovnako ako niektorý ľudia potrebujú k životu kávu, ja potrebujem občas takého filmy. Komorný príbeh, tvoriaci kaleidoskop príbehov, vzájomne poprepájaných jedným miestom. Postavy sú sympatické, snažia sa vymaniť z utrpenia alebo strachu, ktorý ich obklopuje a tragédia sa stáva miestom na tranformáciu vedomia. Je to duchovný film s tým najkrajším posolstvom, ktoré sa ukáže až na konci ale ktoré je naznačované celý čas. Úžasne skryté za imagináciou režiséra. Malý veľký film, ktorý ujde pozornosti mnohých a aj tí čo ho uvidia nemusí zrovna chutiť. Ale tých pár ľudí pohladí na duši a dodá im nádej. JLH konečne v úlohe ktorá je dokonalo pristane. A úloha Madeline Carroll - takto nejako si HO predstavujem. (29.06.2013)

Jedno zručné děvče si naprogramovalo svou vlastní indie verzi The Sims v prostředí útulné kavárny a my se spolu s ním dvě hoďky díváme, jak se její postavičky potloukají omezeným prostředím, navazují vztahy a užívají si míry svobodné vůle, jenž jim byla do vínku dána. Průměrná konverzačka ozvláštěná myšlenkou, která film vlastně nijak zvlášť neozvláštňuje :-) 50% (30.07.2013)

Komorní indie odehrávající se v útrobách menší kavárny na rohu ulice, jenž zachycuje několik po sobě jdoucích dní před jistou událostí, je založen na kvalitních dialozích a osudech různorodých návštěvníků podniku. Jejich mikropříběhy se dotýkají mnohých neduhů a podstatných témat dnešní společnosti, počínaje nevěrou či domácím násilím, přes (ne)zaměstnanost a konče distribucí drog, resp. kriminalitou. K tomu si přidejte ještě záhadu kolem neznámého majitele kavárny nebo nějakou tu love story. Oba baristé – Claire (Jennifer Love Hewitt) i Todd (Daniel Eric Gold) – tuto originální, možná však trochu přeplácanou (= tematicky přetíženou / s filmovými triky na hraně kýče), loď nenuceným způsobem přirozeně kormidlují. ~ Některému divákovi může přijít rušivý přítomný mysteriózní prvek, který je zde zastoupen díky postavě mladé dívky (Madeline Carroll). Osobní navigátor? (> Bůh?) Je veškeré dění reálné nebo virtuální? Jistou ireálnost podtrhuje i postava spisovatele, který sleduje jednající postavy z povzdálí. Ovládá jejich chování? Je některé dění v kavárně (např. tanec) jen jeho fantazií? Onen zvláštní zvrat na konci mi v podstatě nevadil, zvlášť když i v předchozím ději je přítomen jakýsi prvek nereálnosti a snovosti, takže proč to vše nezakončit optimisticky?! ~ Možná se ani já dostatečně neorientuji ve všech souvislostech fikčního světa filmu, ale myslím si, že stěžejní je: brát život coby hru, vyvarovat se pasivity a odevzdat se životu. Převzít zodpovědnost za svůj osud. (06.08.2012)

Jako mysteriózní je to výborný film, jako cokoliv jiného to za moc nestojí. Začátek těžko zkousnutelnej, než se to panoptikum trošku usadí, některé dialogy jsou hrozné, zvláštní auru tomu dodává postava virtuální víly (Madeline Carroll). Má oblíbená JLH v další ze svých "na jedno brdo výraz" postav, už by se konečně měla ve filmu svléknout, než zestárne. Příjemná hudba, velmi slušná kamera. 3+1/2 (01.12.2011)

Částečně drama, ale dodal bych ještě "romanťák" a komedie. Moc pohodový, po formální stránce dobrý film, který má pro mě osobně jednu jedinou, ale o to podstatnější vadu; postavu Madeline Carroll a zní vyplývající fantasy/sci-fi složku. Jasně, čekal jsem ji, nic to však nemění na tom, že mi v Café ohromně vadila a zkazila výsledný dojem (k tomu ten možná pěkný, ale hodně hloupý konec). Trochu mě to mrzí, už kvůli mé oblíbenkyni Jennifer Love Hewitt, které jsem moc přál roli v lepším filmu. Jinak jsem byl spokojený, tahle kavárna se mi moc líbila a určitě bych do ní s chutí zašel, dal si kafe, vychutnal zdejší příjemnou, domáckou atmosféru a na vlastní oči pozoroval všechny její stálé návštěvníky (nejvíc asi tu dvojici filmových fanoušků, jejichž příběh zůstal jako jediný v podstatě nedořešený). (21.02.2012)