Černobyl, přírodní historie?
Tchernobyl : Une histore naturelle
Chernobyl, a natural history?
Obsahy(1)
26. dubna 1986 se čtvrtý reaktor Leninovy jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu vymkl kontrole. Dvě exploze a následující desetidenní požár uvolnily do okolí miliardy radioaktivních částic, které zasáhly území mnoha států. V okruhu 30 kilometrů od elektrárny byla vytvořena zakázaná zóna, nepřístupná lidem. V následujících dnech bylo všech 135 000 obyvatel tohoto území evakuováno. Už nikdy se sem nevrátili a "Černobyl" se stal podobně hrozivým pojmem jako Hirošima. Lidé odešli, ale fauna a flóra tu zůstaly, ponechány samy sobě. Co se s nimi po všechna ta léta dělo? Příroda v "zóně" se stala předmětem studia řady ukrajinských i zahraničních vědců a jejich práci je věnován snímek francouzských dokumentaristů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (24)
Nerozumím mnoha zdejším komentářům. Tento dokument není o Černobylské havárii, ani jím nikdy být nechtěl. Je to dokument o dnešním životě v Zóně, resp. o životě fauny a flóry v ní. Divák se dozví zajímavé informace o účincích radiace na dnešní přírodu v Zóně, aspoň co se týká současného stupně poznání. Obsahem dokumentu nemají být ukázky vylidněné Prypjati, Červeného lesa a všech možných ultracool záběrů, které najdeme v jiných dokumentech o Černobylské havárii. Samotný název je jasným vodítkem, o čem to bude. Přijde mi, že mnoho lidí očekávalo snímek o zcela něčem jiném, a proto ho hodnotí negativně, což je ale nespravedlivé. ()
Název je výstižný a popisující o čem bude dokument pojednávat. Je to sice moc zaměřené na hlodavce a ptáky - konkrétně vlaštovky, a zbytku fauny a flóry je tam omezeně, ale asi takových vědců ochotných permanentně pracovat v radioaktivním prostředí moc nebude. Příroda se s tím asi opravdu srovnala, ale zdravé prostředí tam po 26 letech od katastrofy určitě nebude. ()
Úžasné, jak dokáže ničivá síla lidstva paradoxně přinést i něco positivního. Samozřejmě nelze tuto tezi zobecňovat a beze zbytku neplatí ani pro samotnou černobylskou katastrofu, přesto si nezbývá než přát, aby pro lidstvo zůstala "zóna" navěky zapovězena a ponechala si status oázy harmonie a klidu. ()
Přírodovědná výprava za faunou a flórou do Zóny doplněná nepříliš záživnými informacemi z genetiky. Přišlo mi, že je dokument určen spíš pro milovníky přírody, než pro zájemce o Černobyl. Reaktor, radiace, evakuace...to vše tu je jen jako nevýrazné koření. Jsou tu však i světlejší stránky. Úvodní pohled z ptačí perspektivy na vylidněný Pripjať je působivý, řekl bych až mysteriozní. Další fascinující pohledy, stromy prorostlé budovy, "rezavý les", autodrom jsou podbarveny ideální chladnou hudbou, která přidává na kvalitě. Není to to nejlepší, co jsem o Černobylu shlédl, ale za vidění to stojí. ()
Mám pocit, že někteří zde čekali další horůrek, nebo záznam samotné katastrofy, přičemž absolutně nepobrali smysl tohoto skvělého dokumentu. Mě teda jaderný vědec, sklízející svou zahrádku uprostřed zakázané oblasti a zjišťující dle přístrojů, které rostliny čepují z půdy Cesium a Stroncium namísto draslíku s vápníkem, zaujal. Podobně jako fakt, že to byl hlavně dubnový déšťík, kdo určoval, že jeden plácek bude dvěstě let smrtonosnej, zatímco o fleka dál by se dala čepovat minerálka pro kojence. Ale hoši tady čekali spíš defilé radioaktivních zpotvořenin, smějící se rajčata, čtyřnohé jitrnice, se schopností aportovat a bůh ví co dalšího. 90% ()
Galerie (4)
Photo © Česká televize
Reklama