Tmavě červená

Argentův velký take na BLOW UP včetně explicitní domýšlivosti a obsazení Davida Hemmingse. Nebylo by to špatné, ale je to až programově táhlé a byť tomu pomalému tempu dodá soudnost poněkud strohý a přísný závěr, tak si nemůžu pomoct, ale místy jsem se při všech těch nekonečných scénách kde se Hemmings opatrně prochází nějakou místností či domem, poněkud nudil. Nebavili mě ani jemné prvky komedie (šílený fízl, opakovaný vtip výlézání z auta střesním oknem), visuálně to není tak silné jaké argentova prvotina, velký plus za dětský motiv, soundtrack od Goblin a originálně udělné vraždy (vč smrti záporných postav). Kdyby to Argento stáhnul na 90 minut, bylo by to skvělé giallo, takhle bych řekl, že je to sice pěkná, ale trochu namachrovaná sračka. (01.08.2019)

V roce 1970 Argento nakopnul žánr gialla nevýdaným způsobem. Byla z toho obrovská komerční bomba, kterou okopírovalo mnoho jiných režisérů. Jenže Argento nevytasil ještě všechny trumfy. S tím největším přišel až o 5 let později v podobě Deep Red. Pro mě je to bez diskuzí nejlepší giallo film, který kdy v plodné Itálii vznikl.Argento neskutečně válí ve všech složkách filmu od perfektní hudby (Goblini), přes skvělou kameru, výbornou hutnou atmosféru, až po napínavé finále. A ikdyž v současné době po režijní stránce Argento tápe, tak mu tento unikátní klenot už nikdo nikdy nemůže odpárat a já ho za něj budu navždy obdivovat. Viva giallo! (30.08.2008)

Boží hudba. Ústřední melodie je skvělá a vždy, když se rozezní, tak to má fakt koule. Je tam jedna naprosto boží scéna v domě chovatelky ptáků, kdy právě začne hrát hudba a my vidíme tmavý obrys vraha za obětí. Fakt bomba. Jinak děj nedává moc smysl a vlastně nechápu proč to hlavní hrdina vyšetřoval. Davida Hemmingse mám ale nějak zvráceně rád, takže mi to nevadilo. Líbilo se mi, že to občas Argento dokázal i odlehčit (hrdinové jezdí v komicky debilním autě, nebo třeba telefonát při kterém Hemmingse vždy opaří kávovar). Za mě až nečekaná paráda. (01.12.2018)

Argentovi se nedá upřít jedna schopnost a to sice tahat za nitky ve chvíli, kdy je potřeba. Jeho rukopis, ve kterém vynikne vynikající kamera se zajímavými nájezdy a typickým důrazem na zoom očí, jenom podtrhuje už tak úžasnou atmosféru. Protipólem se však stává neúměrně dlouhá stopáž, mající tendenci zahrnout vše podstatné, ačkoli některé vystřižené obrazy by daly filmu větší vzdušnost. Navíc by se zvýraznily efekty, které ve zbytečně natahovaných momentech tolik nevyniknou. Přesto jsou vraždy takovým lákadlem, že se dá zapomenout na leckteré nedotaženosti a připočtu-li k tomu atmosférický příběh o záhadě, nejde ohodnotit jinak, než za čtyři hvězdy. (18.04.2009)

Argentovi se musí přiznat vynikající cit pro vizuály, ale v ostatních kategoriích drobet nestíhá. Prostinký děj s několika hodně naivními momenty (a s neuvěřitelně vtipnými oslými můstky, které mají posunout vyšetřování dál) je neúměrně natažen na dvě hodiny - kratší stopáž by zde rozhodně neškodila. Navíc ani těch pár vražd nijak neuspokojí, žádné velké gore, krev vypadá jak světlý kečup atd. Film pro fanoušky gialla dobrý, ale s výhradami. Horror movie of the year (11.03.2009)