Prokletá vesnice

Na samotě u lesa, bo spíš hluboko v temných hvozdech žila byla komuuunita a ta byla prokletá. Jak se narodilo mimi, tak vždy jen bez kůže a to už přes dvacet let v kuse. Musím uznat, že rodit bezkůžáky asi nasere a následně je topit taky na duchu nepřidá. I tak celkem čumím jak často tam prcali páč se tam rodilo denně. To na osadu o pár skorosoukmenovců je nějak podezřele vysoký číslo, asi holt v indonésii jsou březí hodně často a vrhaj několikrát do roka. Každopádně do téhle malebné vesničky dokvačí naše hlavní hrdinka, extrémně šukézní Tara Basro, aby shrábla možné dědictví v podobě baráku jak kráva. No a co myslíte? Jasně, že to je ona, kdo za to prokletí, dle místních, může. Takže se jí tam parta hovad snaží stáhnout z kůže v naději, že tím zruší kletbu a ona zas na druhou stranu dělá co může, aby si tu kůži nechala. Xmrti mě děsila ta stará bába co za sebou tahala nohu. Buddho, to byla píča, že bych jí hned umlátila lopatou a věřte, že škoda by jí nebyla. Každopádně Joko tentokrát to bylo Ono, Chválím Tě, kluku ušatá. (10.08.2020)

Práca v mýtnom domčeku diaľnice bohvieaký príjem nezaručuje. Ak sa k tomu pridruží obťažovanie násilníka, mladá žena aj s kamoškou jednoznačne opustia toto nevýnosné a nebezpečné povolanie. Za našetrené peniaze rozbehnú živnosť na predaj textilu. Veľké podnikateľské plány zakapú na biednom objeme predaja. Rozhodne to nechcú vzdať. Chopia sa preto šance privyrobiť si, vidinou veľkého dedičstva jednej z nich. O vlastnej rodine nevie skoro nič. I vyberú sa do odľahlej dediny, na miesta jej útleho detstva. Nevedie tam ani riadna prístupová cesta. Miestni sú mlčanliví a neprístupní. Cintorín je plný hrobčekov maličkých detí. V centre ich záujmu je opustený dom - túžený predmet dedičstva. Do zdanlivo jednoduchej záležitosti sa začne zamotávať čierna mágia, prekliatie, temná minulosť, zjavenia duchov. A túžba usporiadať veci tak, aby sa všetko napravilo späť do normálu. Žiaľ bez obetí to nejde. Atmosférická dramatická záležitosť z Indonézie. Pracuje s miestnou mytológiou. Nemá to hororovú ani desivú atmosféru, skôr mierne znepokojivú. No nevadí to. Sledovať príčiny a následky rodového prekliatia je totiž celkom zaujímavé. (26.10.2020)

Ty vole, že mě jako řízek naklepe indonéský horror... Joko Anwar se fakt vytáhl. Ne přímo originální zápletku dokázal okořenit zajímavými a neotřelými příběhovými vychytávkami, černooranžové zabarvení většiny filmu je více, než působivé, herecky dost na úrovni (kulhavá bába je fakt děsivá), parádní hudba a ta odvaha příběhově výborný film vyšperkovat dost brutálními scénami... Já jsem fakt nadšen. 4.5* (18.10.2020)

Tahle indonéská záležitost obsahovala takové díry v logice, že by se v nich pohodlně ztráceli sloni i těžká stavební technika, přesto mě dění v džungli ztracené vesničce paradoxně velmi bavilo. Já jsem se vlastně bavil už od začátku, když mi rozhovory mezi Mayou a Dini evokovaly palbu z MG 42 (přičemž se děvčatům ani na moment nepřehřívaly hlavně). Na rozdíl od amerických neustále marně opakovaných snahách o horor, jsem tady narazil na velmi slušnou tísnivou atmosféru, kvalitní námět, a kdyby nebylo vážně poškozené logiky, mohla to být slušná pecka. (02.12.2020)

Takto. Nemyslím si, že si to s čistým svedomím zaslúži 4* (okrem toho je to len pre otrhlých divákov, ale to teraz neriešme, je to ostatne horor). Ale 3* by boli nefér, na to je to fakt príliš drsné, príliš originálne a dosť dobré. Hlavná hrdinka vám podrezaným jazykom prvé minúty spôsobí bolesti hlavy, ale len čo sa upokojí a s kamoškou vyrazí do v lesoch izolovanej dediny, získa si vaše sympatie. Podľa mňa filmu dominuje naturalistická porážka istej kladnej postavy v cca strede snímky, ale aj predtým a potom je to solídna, veľmi slušná žánrová jazda. (23.10.2020)