Velká nádhera

Hromada myšlenek, kopa názorů a brutální směska filozofování. Do toho vizuálno, nad kterým se musí rozplynout nejedna oční bulva. To všechno beru, ale zároveň to na mě při prvním shlédnutí nebyla vůbec jednoduchá filmařina. Určitě si to pustím ještě jednou...někdy. Teď prosím, dejte mi čas, abych si pořádně uvědomil to, co jsem vlastně viděl. Velká nádhera je šílená kritika jedné společnosti. Pomíjivosti, arogantnosti, marnotratnosti...a některé scény svým šílenstvím nevypudím z hlavy nejspíš nikdy. (04.01.2014)

Audiovizuální nálož roku. Film, u kterého bohatě stačí pouze povrch, aby si ho vnímavý člověk dokonale užil (navíc do hloubky to stejně beztak příliš nejde - a to není výtka, spíše naopak, sám Sorrentino řekl, že je to v podstatě velmi jednoduchý film...celou dobu mě napadalo, že je to o ničem a zároveň o všem. Ale kolik je filmů, které jsou o ničem a kolik o všem? A jsme u toho.). Někdo, kdo natočí něco, co alespoň v první půlhodině působí jako naprosto neuvěřitelné zjevení (než si na to divák s vytřeštěnýma očima a celým tělem rozechvělým výtečnou hudbou pomalu zvykne), si zaslouží všechen respekt a titul jednoho z nejlepších současných (nejen) evropských filmařů. Sorrentino jím je (jeho naprostá suverenita snese srovnání snad jenom s P.T. Andersonem). Snad nejvíce mě ovšem překvapilo zcela nečekané množství skvělého a vkusného humoru. Tak dobře a upřímně jsem se v kině už dlouho nezasmál. Navíc klasicky výborný Servillo a jeho dikce (jasně, není to Mastroianni - jo, porovnávám neporovnatelné, ale já s tím srovnáváním Felliniho a Sorrentina nezačal :). Po slabém This is must be the place se s La Grande Bellezza vrátil na vrchol. Nemám ten výraz rád, ale řekl bych, že podle celkového feelingu samotného filmu i kolem něj máme před sebou něco jako "instant classic". Nezbývá než doufat, že tento rejža odolá vábení hollywoodských dolarů a bude i nadále tvořit v Evropě. (08.07.2013)

Okouzlen krásami Říma i ženského těla obchází stárnoucí spisovatel známé ulice a místa, potkává známé tváře, je přesycen všedností a přece v ní nachází nitky nevšenosti.Ten ironický okrývač nevlídné pravdy mě začal bavit hned na začátku. Pokud se chci v současnosti podívat na zajímavý film, vyberu si Paola Sorrentina, zatím mě nikdy nezklamal. Jeho způsob vyprávění připomíná trochu Tarkovského a Godarda, ale oprvadu jen připomíná. Má vlastní způsob vyjádření, kterému bytostně rozumím, používá mluvu, která je mi vlastní. Opravdu veliká nádhera!! (15.07.2017)

║Rozpočet €9,2milióna║Tržby USA $91,054║Tržby Celosvetovo $12,364,000▐ niekto chcel byť strašne originálny pri tejto hre na umenie, kde chcel odovzdať úžasnú výpoveď hýriaceho starca doplnenú s vizuálnym podmazom ale postupne to len čoraz viac nudí keď sa to výdatne nikam neposúva, prehodnotený film /40%/ (30.11.2013)

Opulentné parties, do seba zahľadená vyhorená rímska smotánka, alkohol, drogy, sex, disco, chorály, katedrály, galérie i opustené ulice a námestia Ríma na pomedzí neskorej noci a skorého rána. Neskutočná atmosféra, vynikajúce dialógy a nadpozemská kamera - keby takto vyzeralo viac európskych filmov, možno by som častejšie podvádzal Hollywood. Ale skončiť to mohlo o pár (desiatok) minút skôr. Ako píše Rogue, nie ani tak pre obsah, ale pre zbytočnosť. (15.07.2018)