Je muž, který je vysoký, šťastný?

V novém hodinovém animovano-hraném dokumentu o lingvistice zde Gondry zpovídá amerického židovského filosofa Noama Chomského. Animace kreslená fixami, která mu prý zabrala dva roky, je zkrátka neuvěřitelná. Na černém podkladu se zde plynule střídají technicky jednoduché, ale komplikovaně propracované obrazy, doplněné textem. Michel celý dokument nahrál rovnou v angličtině, ale protože své angličtině příliš nevěří, raději využil tento text k přepisu vlastních slov. Dobře udělal, protože právě jeho schopnost (ne)ovládat anglický jazyk, tvoří nejvtipnější složku filmu. Jinak je obsah velmi obtížný na soustředění. Když se diskutující dvojice konečně dostane přímo k tématu lingvistiky, většina diváků už bude ve stavu hlubokého transu. Hypnóza. Vzhledem k tomu, že se zde mluví téměř nepřetržitě, budete film nejspíše potřebovat vidět minimálně třikrát, abyste si pořádně vychutnali jeho pravou hodnotu. (Berlinale) (20.05.2014)

Chomsky hodinu a pol filozofuje a Gondry to vyjadruje animáciou. Je to skôr taká reklama na ďalšie spoznávanie Chomského literárnej tvorby a ďalších myšlienok, Gondry prezentuje oba povrch a zhřňa, o čo sa jeho protagonista zaujíma. Samozrejme nie je priestor ísť do hĺbky, ale nemám v záujme to režisérovi vyčítať. Jeho animácie ma bavili, naložil si na ramená obrovské množstvo práce, pritom mohol iba zostrihať jeden typ záberov, a to pohľad a protipohľad. Niektoré úvahy som pochopil a bavilo ma o nich premýšlať, záverečná a zároveň ústredná otázka z názvu filmu mi ale v hlave urobili bordel... (06.07.2017)

Jako divák, pro kterého bylo Noam Chomsky neznámým jménem, jsem byl přirozeně zmaten. Prostě bych řekl, že na konverzaci s filozofem a lingvistou nejsem dostatečně humanitně vzdělán. Jednoduchá animace je sice rozhodně lepší než mluvící hlavy, ale problém, že jsem několikrát netušil, o čem to sakra mluví, nezmenšila. (03.10.2019)

Už velmi dlouho jsem neviděl nic filosofického a rozhodl jsem se to napravit. Rovněž jsem se rozhodl obohatit svoji uměleckou dušičku a zdejší animace mi přišly jako vhodná volba. Noam Chomsky působí při povídaní velmi vyrovnaně a lidsky. Příliš mě ale neoslovily jeho myšlenky. Sem tam povídá o věcech, které jsou alespoň trošičku zajímavé a stojí za to si kvůli nim prohnat neurony. Bohužel, o πčovinách povídá mnohem víc, než by bylo zdrávo. Docela jsem místy trpěl. Neznám sice Chomského životní díla a ani nejevím zájem o jejich poznání, ale na základě tohoto dokumentu si troufnu velmi drze prohlásit, že bez jeho názorů by se společnost klidně obešla. Nesděluje nám nic zásadního ani nového. Celkově na mě působí dokument extrémně chaoticky. Jako takové povídání dvou vzdělaných lidí někde u kávy, přičemž ten hloupější, který se chce něco dovědět klade otázky a ten chytřejší odpovídá na něco trošku jiného. Věřím, že pro obdivovatele Chomského může být přínosné nahlédnout na něj i jako na obyčejného člověka, který povídá i o obyčejných věcech. Pro ostatní dokument asi příliš přínosný není. Věřím, že základní otázky týkající se těch nejprimitivnějších věcí kolem sebe si klade člověk celý život, má-li touhu se opravdu něco dovědět. Není k tomu třeba doporučení od filosofa. (12.08.2014)

Je divák zhlédnuvši Gondryho osobitý dokument a hold intelektuálu par excellence Chomskému v jednom šťastný? Si piš! Neznám a asi nepoznám nic, co by animovanou konverzaci s Noamem Chomským připomínalo, sdílelo skříň, Gondryho počin je šuplík o sobě ve svém vlastním světě. Možná šťastný, možná nešťastný, co já vím, vysoký muž je v dějinách filmové tvorby toliko solitérem, až se mně z toho chce radostí plakat. A aby toho nebylo málo, motá se světem, kterým se lehce motám i já. Nadstandardně potěšující! Jsem povinován vidět ještě minimálně jednou. 100% (20.11.2014)