Suspiria

Hororová klasika, která se mi na druhé zhlédnutí líbila snad ještě víc než poprvé. Strašně mě na tom filmu baví jeho výtvarné pojetí - ta velkolepá barevnost a design interiérů je vážně něco nádherného - a naprosto dokonalý soundtrack, který se zcela zásadně podílí na celkové delikátní atmosféře. Po mém soudu to sice není strašidelné ani trochu a dějově je to až pohříchu prostinké, ale formální klady tohoto snímku v mých očích dokonale vyvažují jeho obsahové nedostatky. Suspiria - film, který si podle mě plným právem zaslouží kultovní status a který s lety zraje jako víno - jeho triky dělané hezky postaru už dnes působí jako správné sedmdesátkové retro. (27.03.2017)

Musím se Suspiriím omluvit, neboť jí tu dodnes škodilo mé dvouhvězdičkové hodnocení, plynoucí z první nepodařené projekce, při níž jsem asi ještě nebyl na tuto italskou hororovou klasiku dostatečně připraven. Včera o půlnoci jsem však zkusil štěstí znova a hle - je to nehoráznej nářez. Jeden z nejděsivějších hororů vůbec. Unikátní výtvárná stylizace, geniální hudba, atmosféra by se dala krájet ... zamrzí jen prostý děj s několika velmi naivními momenty (počítání kroků je opravdu kravina). Jsem hodně překvapen a hodně spokojen, v nejbližší době si pod vlivem tohoto zážitku dám opáčko dalších hororů, které mi napoprvé vůbec nesedly. Horror movie of the year (02.06.2008)

Je něco shnilého v baletní škole. A je to super. Miluju tyhle atmosférické horory. Vizuálně je to značně halucinogenní a hraje k tomu boží hudba. Vždycky když začlo to chraplavý lá lá lá tak měl ten film koule. Finále je zase správně přestřelené, ale bohužel krátké. Škoda že retardovanej sluha Pavlos dostal tak málo prostoru. Rozhodně to dokáže i vyděsit takovým tím ryzím způsobem, že máte strach z tý iracionality dění. Spíš ale budete mít na tváři potměšilý úsměv, nebo hodně otrávenej škleb. Já patřím do kategorie a) :) (02.10.2010)

Na Argentoovi mám nejradši vizuální stránku jeho filmů - zejména překrásně syté barvy. Tma není černá, ale modrá nebo rudá, stejně tak jako pokoje, které nejsou nikdy vymalovány konvenčně bíle. Dívat se na bloudění postav těmito prostory (za doprovodu značně šílené hudby) je větší zážitek než sledování nepříliš zajímavého děje či amatérských hereckých výkonů. Každopádně Suspiria patří k tomu lepšímu, co jsem od Daria viděl. (23.06.2007)

Argento v nejlepší formě! Problém italských horrorů je, že buď jim propadnete, nebo jimi opovrhujete. Navíc kvalita jednotlivých děl je značně kolísavá i v rámci tvorby jednoho režiséra. Mě Argentovy filmy baví jako výtvarníka. Jeho vytříbená paleta barev, záliba v rudé a modré, v kontrastu, hře světel a stínů. Pokřivená kompozice, kdy postavy, věci i budovy jdou často mimo obraz, vychylují se ze zlatého řezu, jako by ukazovala na deformované vnímání světa. Temný hudební doprovod plný skřeků a pazvuků navozuje patřičnou atmosféru. Argentův Goblin zde předvádí jednu ze svých vynikajících okultních kreací. Přízračná scéna na letišti i cesta lesem v dešti napoví, co lze očekávat. Výkřiky ,,Witch" jsou jen jakousi třešinkou na dortu. Šťavnaté vraždy, tlukoucí srdce v otevřené hrudi, pasti, léčky, červi a....čarodějnické spiknutí! Skvělý úvod do ponuré trilogie. (25.02.2011)