Režie:
Xavier DolanKamera:
André TurpinHudba:
Gabriel YaredHrají:
Nathalie Baye, Vincent Cassel, Marion Cotillard, Léa Seydoux, Gaspard Ulliel, Antoine Desrochers, Arthur Couillard, Patricia Tulasne, Théodore Pellerin (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Mladý úspěšný dramatik se po 12 letech prožitých ve velkoměstě vrací domů za rodinou, aby oznámil svou blížící se smrt. Svět kosmopolitního muže je však členům rodiny příliš vzdálený a nepředstavitelný, než aby mohlo dojít ke smíření a naplňujícímu prožití posledních společných chvil. (Aerofilms)
Videa (3)
Recenze (105)
pojednání o rodině v totálním emočním a citovém rozpadu.Zkrátka do odjíždějícího vlaku se naskočit nedá.A myslet si že z těch vypatlanců někdo pochopí větu :"Musím odejít!" jinak než na ni zareagují tak ,že začnou Louise překotně pakovat a je zřejmé že si oddechli že odchází.Je to prostě cizinec.Který narušil běh jejich podělaných životů.jen jsem si oddechla že scénář nepřipsal ještě vřeštící dětičky.Stačil vyšinutý Antoin..ani scénárista radši nezařadil scénu kde Louis oznamuje svoji smrt.To už si nikdo neumí představit jak by asi měli všichni zareaovat.Je to velmi specifický film pro intelektuály.Za mě :tohle téma chtělo jiné zpracování ()
Tak jsem si touhle emotivní konverzačkou zase po delší době připomněla, jak se mi dokáže tvorba Xaviera Dolana dostat pod kůži. Jde o silné rodinné drama o dávných křivdách a neschopnosti naslouchat jeden druhému, o smutku tam někde hluboko v každém z nás... Skvěle natočené, snad ještě lépe zahrané, a to vše orámované akorátně dávkovanou sugestivní hudbou. Závěrečný obraz posvěcený Mobyho hitovkou je hořkou tečkou za vším, co zůstalo nevysloveno a celou dobu jen probublávalo na povrch. (85%) ()
Famózní výkony strhující diváka a nutící ho prožívat s postavami, jinak ale příliš zmatená hádka jedné dysfunkční rodiny, která v sobě nezapře divadelní prkna. Ještě bych pochválil kameru a hudbu bohužel pro mě to nefunguje moc po příběhové stránce, ani co se týče dialogů. Bez mučení přiznávám, že je to můj první Dolan, nějak mi dlouho unikal. ()
Není to příjemné pokoukání, místy natolik vyhrocené a natolik trefné na charaktery až to hraje ve vyhrocených situacích na nervy. A vyhrocený je celý film. Drsný, bolestivý film. S krutostí života, kterou někdy vytváří okolnosti, někdy lidé a někdy lidé neschopni je překonat, nebo se přes ně přenést. S netradiční kamerou snímající výhradně tváře herců, s komorní atmosférou a divadelními postupy. A závěrem, který vás emočně rozcupuje. Nebudete odcházet z kina, od televizorů s příjemným pocitem, ale emočně rozhození, smutní. Neskutečná emoční síla a řada záběrů, které si budete pamatovat, to vše se ve vás bude promítat ještě několik dní a vybavíte si je i zpětně. Skvělý Gaspard Ulliel a skvělá Lea Seydoux. 95% (Viděno v rámci 19. Festivalu francouzského filmu) ()
Uznávám, že hodnocení tohoto filmu pěti hvězdama je hodně subjektivní, protože takových extra kvalit asi nedosahuje, ale kombinace stříbrného plátna a aktuální nálady mi z filmu udělala až psychedelický zážitek. Skoro sto minut mi uteklo jako půl hodina. Film mě spolkl v první minutě a vyplivl v poslední a nenechal na mě řasu suchou. Příběh jako takový je hodně mdlý, vše vynáší do nebes "nervózní a skotačivá" a kamera a jakýsi podivný střih, který dělá z rodinného plkacího dramatu zážitek téměř scifi... ()
Galerie (29)
Zajímavosti (10)
- Film je založený na rovnomennej hre od Jeana-Luca Lagarca. (dwdb)
- Xavier Dolan považuje tento film za jeho nejlepší. „Na tento film jsem nejvíce pyšný. Řekl jsem to už dříve tenhle rok (2016), že je to můj nejlepší film. Když se na něj dívám, mám pocit, že to je zcela dotažené do konce,“ řekl. (MonkeyMarty)
- Film je věnovaný památce kostýmního výtvarníka Françoise Barbeaua. (Zlatohlávek)
Reklama