Obsahy(1)
První celovečerní dokument německého režiséra Martina Persiela je dynamickou a svěží hymnou protispolečenské revolty mladých a v socialistické NDR téměř zakázaného sportu – skatebordingu. Režisér tu pracuje s archivním materiálem, konkrétně se skutečnými videozáznamy, které si v toho času nahrála parta tří kamarádů, fascinovaných tímto sportem, na 8 mm kameru. Persielův snímek sleduje tři představitele od jejich dětství v 70. letech přes období vzdoru v letech osmdesátých až po pád komunismu na podzim 1989, kdy se jim zásadně změnily podmínky života. Divákům se tak odkrývá skutečný obraz života mladé komunity skejťáků v NDR, jak ho ještě nikdy předtím neviděli. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (37)
Východní Německo a skateboarding – že to nejde dohromady? Ale ano, všude tam kde vyroste betonová džungle, se objeví několik děcek, které mají o pár koleček a prken navíc. Dokument působivě živou formou nejen, že přibližuje počátky skateboardingu schované za stínem Berlínské zdi, ale také přináší upřímnou vzpomínku, poctu a vhled do života nedávno zesnulého skateboardisty Denise Paracecka/Panika. Film umně propojuje vyprávění teď již dospělých skateboardistů, černobíle animované vzpomínky a archivní materiál ze života skateboardistů natočený na 8mm kameru. Příjemně také překvapí (a pobaví) několik narážek na bývalé Československo, v kterém, jak se zdá, bujel skateboarding ještě více než v NDR. ()
Série klipů sestavená z archivních amatérských záběrů doprovází vzpomínky na volnomyšlenkářské období se skateboardem v ruce. Černobílé, barevné záběry jsou mixované s animací a doprovázené dobovou hudbou osmdesátých let, která dodává autentickému materiálu dynamické tempo. Ve zpravodajství NDR byla skatebordová kultura označena za virus šířící se ze západu, před kterým je třeba chránit německé děti a udržovat jejich morálku před stykem s agresivním nešvarem na kolečkách. Úsměvný dokument, který obsahuje i historickou výpověď o těžké době, plné mladistvého ideálu a touhy po svobodě. FFKV ()
Lehké pomníkování, které tahají výš fajnové montáže archivních materiálů, přímost zúčastněných a schopnost reflektovat dobu, která nás obecně pálí, ale rádi na ni s dostatečným distnacem vzpomínáme. A taky Lucie postrach ulice. Jen škoda, že díky všem těm osobním vazbám to nakonec končí asi natřikrát a ne moc rázně. ()
Kdybych býval věděl, jakou má letní kino v Riegrových sadech kulisu, byl bych do něj nechodil, protože polovičku filmu jsem pročučel na nádhernou scenérii nasvíceného Pražského hradu. Romantika až za roh žižkovského stadionu, jen kdybych tam zrovna jak na potvoru nebyl sám. Ono ale vlastně asi dobře, protože holka, kterou zajímají skejťáci, zase nezajímá mě, no a navíc byla vážení taková kosa, že při své nekonečné gentlemanské dobrotě bych ve snaze udržet rande při životě dokoukal biják ve spodním prádle. Cestou do kina jsem si klepal na čelo, co to zase dělám, že jdu na německý dokument o prkínkářích, ovšem při návratu jsem byl sám sobě hrdinou za to, že jsem opět vychytal krásný zážitek. Jestli mají podobné pocity skejťáci při zdolávání ramp, asi jim už rozumím. ()
On to není špatnej dokument, ale je to téma, který jde totálně mimo mě a vlastně mi to nic neřeklo a další věc byla, že jsem na to byl přinucen se dívat, takže další procenta dolů. Je to dobře natočený a věřím že pro někoho, kdo má rád tohle téma a tento "sport", tak se mu bude This Ain't California líbit. 70% ()
Galerie (14)
Photo © Stamm Film
Zajímavosti (1)
- Ve filmu je nesprávně uvedeno že na pražských závodech Euroskate 88 byli američtí skateboardisté Mark Gonzales a Steve Cabalero, kteří tam ovšem vůbec nebyli, hlavně proto, že se jednalo o evropské závody. (Hawaj)
Reklama