Sestra

Příjemné herecké výkony i obsazení jako takové. Léa Seydoux se osvědčila už ve Farewell my Queen, mladý Kacey Klein byl naprosto bezchybný, a umírněná Gillian Anderson s blonďatou kšticí vyloženě potěšila. Pohled do jedné sociální vrstvy, kde nezbývá než lhát a krást, abyste přežili a ono je to občas, co se toho lhaní týče, i lepší, protože pravda dokáže kurevsky bodnout. Pomalejší kousek ze života plný sněhu, na který se mi na rozdíl od toho za oknem koukalo celkem příjemně. 70% (02.04.2013)

Snímek, jemuž dominují nádherné, zasněžené hory s nebesky modrou oblohou a příběh bratra a sestry. Jejich charaktery jsou jen lehce načrtnuty, nejdou nijak extra do hloubky, spíše je představují jako obyčejnou dívku a jejího mladšího brášku. V průběhu sledování jsem uvažovala nad tím, jaký vztah k sobě vlastně ti dva mají a jestli nám náhodou nezůstalo něco ukryto. Odkrytí pravdy je přichystáno až v závěru. Nemůžu říct, že by mě nějak šokovala, či snad překvapila. Možná mi přišla natolik věrohodná a dokonale zapadající do celého příběhu, že mi to připadalo vlastně jako docela pravděpodobné vyústění. Z obsazení mě zaujal Kacey Mottet Klein, jeho výkon je úžasně přirozený a v určitých pasážích také silný a role Martina Compstona je také velmi sympatická. Nádherná hudba Johna Parishe je rovněž klenotem. (21.09.2014)

Napadalo mě hodně věcí, například jak to že dvanáctiletý klučina nechodí do školy a další, pak jsem raději takové otázky pustila z hlavy a soustředila se na vztah Simona k jeho povedené příbuzné , protože ten byl vykreslen opravdu působivě. Musel chudák malý tvrdě vydělávat na živobytí pro ně oba, ještě dojemnější byly však ty situace, kdy se snažil u té, kterou musel nazývat sestrou, koupit trochu té lásky a něhy. Viděno v rámci projektu 52 Films by Women. (16.12.2016)

Krásné hory, ale už vůbec ne krásný život Simona a Louise, který máme možnost sledovat v pomalu plynoucím příběhu a mně bylo smutno, když jsem tak přemýšlela nad jejich vykolejeným životem, nad jejich city, touhami, smutkem a hlavně bojem o své místo v životě. A ač se to může zdát divné, tak ten malý klučina s nevinnýma očima možná cítil větší odpovědnost za ně dva i když to neřešil úplně nejideálnějším způsobem, než starší lehkomyslná Louise. Oba to hráli nesmírně přesvědčivě a Simonovi plačící oči v závěru a nebo jeho až hmatatelná touha po lásce byla velmi emotivní. A tenhle už druhý snímek, který jsem viděla od Ursuly Meier na mě zapůsobil určitě víc než Dům u dálnice, takže jedna hvězda navíc je jasná. . (03.04.2013)

Dnes, žiaľ, naozaj nie je raritou stretnúť ženu, ako Simonova "sestra". Zodpovednosť nie je v zrejme in. Aj dvanásťročné dieťa je niekedy dospelejšie, ako jeho rodičia, hlavne ak ho k tomu donútia okolnosti. Nezdalo sa mi to povrchné, ako som čítala v ktoromsi komentári, práve naopak, páčilo sa mi, že bol film dostatočne silným aj bez trápneho citového vydierania. Morálne hodnoty a snaha byť dobrým človekom sa pomaly niekam vytráca a nahradzuje ich prázdna existencia a honba za nezmyselnými cieľmi. Stále viac ľudí volí jednoduchšiu cestu a zatvára oči pred skutočnými problémami a pred pravdivým pohľadom do vlastnej duše. Páčil sa mi koniec v ktorom svitla aspoň malá iskrička nádeje (16.11.2015)