All.I.Can

Tento (ne)film by som radšej ani nekomentoval. Bohužiaľ cítim sa, že musím spasiť niektoré duše a varovať ich pred neskutočnou nudnosťou, ktorou tento film disponuje. Nielenže to bola nuda ale ja sám tento žáner nemám rád. Oceniť však musím a je to mojou povinnosťou: kameru, ktorá bola očarujúca a dychberúca a strih akým sa obrazy prepínali- to bolo neskutočné. Aby som to zhrnul: po tej vizuálnej stránke to bolo ohromujúce. Ale nevidím zmysel točiť film, ktorý nemá pointu ani hlbší význam. Nič vám to nedá. Je to v podstate o pätnástich týpkoch, ktorí zjazdia každý kopec. Wow. Shiffrinová by iste závidela. 40% 2* (22.01.2018)

WOW. Nejprve několik faktů: naprosto neuvěřitelné záběry jednotlivých výkonů, ale i prostřihů. Skvělá filmová kompozice rozdělená na 3 části samostatně se věnujícím slovům All, I a Can. Jednotlivými kapitolami nás pak tvůrci jemně vedou svou myšlenkovou linií, abychom skutečně pochopili složité poselství celého filmu. Stále nerozumím tomu, jak je možné propojit téma extrémního a profesionálního freeridu s problematikou ekologie, ale podařilo se to. Nejprve se spojení i mně zdálo trochu násilné, ale při delším odstupu respektuji film pro zmíněné sdělení ještě více. Doufám ale, že se jedná o reálné smýšlení tvůrců i účinkujících. Ve filmu mě zatím přesvědčili. Samozřejmě lze jenom smeknout nad jednotlivými sjezdy, nad kterými se asi všem musí tajit dech. Vše pak podtrhuje asi nejlepší soundtrack, jaký jsem kdy slyšel ve všech freerideových, SNB, lyžařských a kdovíjakýchdalších filmech. (11.11.2012)

První velký film Sharpas Cinemas nepůsobí se svými třemi téměř nesouvisejícími akty až tak konzistentně, jako novější Into the Mind, ale zároveň se mu alespoň nikdo nemůže vyčítat žádnou přehnanou uměleckost nebo přetvářku. První část tak funguje jako jeden vynikající freeride klip a druhá k jízdě přináší tu pohodovou náladu partičky kamarádů cestující po horách celého světa. K tomu nepasuje třetí, zelené myšlenky kázající část, ale o to lépe právě ona funguje. Šílenec JP Auclair se i zde postará o adrenalin (a jeho sjezd v Rosslandu patří k tomu nejlepšímu, co jsem viděl), kapitolka se seniory nadšenými do lyžování stejně, ne-li víc než samotní protagonisté, zase obstarají pohodu a vše dohromady s upřímně vyznívající ekologickou problematikou šlape naprosto parádně. Samozřejmostí, která vždy dokáže nadchnout je, že k tomu hraje vynikající soundtrack, jenže celkově se nedá ubránit dojmu, že autoři po tvůrčí stránce dospěli teprve ve výše zmíněné novince. (10.11.2013)

Tenhle dokument mi moc nesedl. Myslím, že hudba se k tomu prostředí vůbec nehodila. A ty trhané záběry mi taky docela vadily. Ale přeci jen je tam kupa sněhu, hory ... a musím dát aspoň 55%. Ráda bych dala víc, ale bohužel. Za celou dobu koukání jsem se s dokumentem nesžila. Hodně jsem se nudila. A nechápala jsem ty jednotlivé kapitoly, jak by do sebe měly zapadat. Podle mě to nemělo moc žádnou souvislost a bylo to dost zmatený. Tento dokument neměl tak skvělou atmosféru jako například Few Words. (02.10.2014)

Až po shlédnutí All.I.Can dokáže člověk ocenit jak jedinečným dokumentem ve skutečnosti je Art of Flight. All I Can je po všec stránkách povedený dokument. Poutavé záběry, krásné prostředí, povedená hudba, jenže v každém tomhle aspektu je Art of Flight ještě o jeden level výše. Zde autoři nemají tolik zajímavých nápadů a také po hříchu málo využívají first person záběry z kamerky Go Pro a když už jo, tak hned přestřihnou na záběr z helikoptéry. Také bych tolik nehořekoval o globálních problémech. Opravdu skvělý dokument, ale šampion v této kategorii má jiné jméno než All.I.Can. (12.03.2013)