Páter Vojtěch
Drama
Československo, 1936, 84 min
Režie:
Martin FričHudba:
Eman FialaHrají:
Rolf Wanka, Ladislav Herbert Struna, Jaroslav Marvan, Jiřina Štěpničková, Jiří Vondrovič, Ella Nollová, Theodor Pištěk, Josef Příhoda, Václav Trégl, František Smolík, Rudolf Deyl st., František Kreuzmann st., Alois Dvorský, František Hlavatý, Milada Gampeová, Alois Peterka, František Milič, Bohdan Lachman, Karel Šilhánek, Jožka Görlich, Alfred Baštýř, Viktor Nejedlý, Josef Kotalík, Antonín Hodr, Fráňa Vajner, Dagmar Appelová, František Říha, Václav Menger, Jindřich Adolf, Frank Rose - Růžička, Ferdinand Kohout, Eduard Šimáček, Vladimír Smíchovský, Jan Sviták, Jan W. Speerger, Michel Elaguine, Antonín Jirsa, Jiří HronObsah
-
Vojtěchova milá Frantina odjíždí za prací do Prahy. Vojtěch slíbí své umírající matce, že se stane knězem. Jeho bratr Karel má zdědit mlýn. Při posvícení však napadne slabého Josífka a potom prchne ze vsi. S neznámým tulákem se skrývá v lomu. Při odstřelu kamene v lomu tulák zahyne a Karel vymění jeho doklady za své. Vojtěch v semináři stále myslí na Frantinu. Ta se po čase vrátí do rodné vsi a najde nový domov u Vojtěchova otce ve mlýně. Vojtěch je zatím vysvěcen na kněze a po návratu domů zjistí, že Frantina se za mlynáře provdala. Vojtěch stále Frantinu miluje, odolá však svému pokušení přesto, že s ní bývá ve mlýně sám. Vrací se i zpustlý Karel a žádá po otci peníze. Otec ho chce násilím vyhnat a omylem udeří Frantinu sekerou. Vojtěch odjíždí a umírající Frantina mlynáře ujistí, že děcko, které se jí narodilo, je jeho. Za čas se Vojtěch vrací do rodného mlýna za otcem a jeho dítětem. (oficiální text distributora)
Vojtěchova milá Frantina odjíždí za prací do Prahy. Vojtěch slíbí své umírající matce, že se stane knězem. Jeho bratr Karel má zdědit mlýn. Při posvícení však napadne slabého Josífka a potom prchne ze vsi. S neznámým tulákem se skrývá v lomu. Při odstřelu kamene v lomu tulák zahyne a Karel vymění jeho doklady za své. Vojtěch v semináři stále myslí na Frantinu. Ta se po čase vrátí do rodné vsi a najde nový domov u Vojtěchova otce ve mlýně. Vojtěch je zatím vysvěcen na kněze a po návratu domů zjistí, že Frantina se za mlynáře provdala. Vojtěch stále Frantinu miluje, odolá však svému pokušení přesto, že s ní bývá ve mlýně sám. Vrací se i zpustlý Karel a žádá po otci peníze. Otec ho chce násilím vyhnat a omylem udeří Frantinu sekerou. Vojtěch odjíždí a umírající Frantina mlynáře ujistí, že děcko, které se jí narodilo, je jeho. Za čas se Vojtěch vrací do rodného mlýna za otcem a jeho dítětem. Komentáře uživatelů k filmu (3)
-
NinadeL
Výtečný remake skvělého němého filmu, který se stal Fričovy osudným. Nikdy prý nepochopil zásadní přitažlivost právě tohoto příběhu, ale nijak proti tužbám obecenstva nebojoval. Právě na obou verzích Pátera Vojtěch lze dokladovat dobrou cestu, jakou dokázal ujít český film z vrcholu němého období do nové rutiny zvukového filmu. Za tu krátkou dobu tu vyrostla celá nová herecká generace (Štěpničková a Wanka) a dřívější epizodkáři se formovali do velkých rolí (Marvan). Jen na malou skupinu těch, ze kterých nejvíce vystupoval Struna, čekala největší sláva až po válce. Atmosféra vážného melodramatu zůstala oproti originálu zachována a doplněna byla jen o živelnější vykreslení pomíjivosti vesnického štěstí.(18.2.2009)
-
Marthos
Spisovatel Jan Klecanda, pražský rodák a dlouholetý teplický řídící učitel, je pro dnešní generaci již téměř zapomenutým autorem. Literární činnost začínal drobnými povídkami a humoreskami, před koncem století vydával i politický časopis Vyšehrad. Z jeho románových děl se největší oblibě těšil právě Páter Vojtěch, který byl do první filmové podoby realizován na sklonku dvacátých let tehdy začínajícím režisérem Martinem Fričem. Ačkoli je ústřední téma prototypem tzv. červené knihovny, ne náhodou se k němu o osm let později Frič vrátil. Diváky a čtenáře totiž zaujal prostý příběh nenaplněné lásky mladého kněze a chudé venkovské dívky. K tomu, aby vznikl mimořádný a věrohodný portrét tápajícího muže je zapotřebí dobrého a také pohledného hlavního představitele. V němé verzi Vojtěcha představoval Karel Lamač, pro zvukovou adaptaci byl vybrán tehdejší mužský idol Rolf Wanka. Ten si musel v české kinematografii zvyknout na šablonovitou pozici exotického milovníka. Pouze role zádumčivého a s osudem bojujícího Vojtěcha byla opravdu velkou a hodnotnou příležitostí. V úloze Frantiny se objevila Jiřina Štěpničková, která podobné role zvládala s profesionální rutinou, avšak bez možnosti dalšího hereckého růstu. Režiséru Martinu Fričovi se pak podařilo setřít i generační spřízněnost mezi představiteli otce a syna Potockých, hranými věkově téměř stejně starými Jaroslavem Marvanem a Ladislavem H. Strunou. V rámci filmové sezóny roku 1936 se jedná o jeden z nejzdařilejších celovečerních filmů a svým příběhem zaujme i dnes.(3.10.2008)
-
Adiemus
Vedle pozdějšího Kroku do tmy další role, ve které se mi Rolf Wanka líbil, a to nejen kvůli vizáži. Příběh je sám o sobě poměrně zajímavý, ale Jiřina Štěpničková svou roli divadelně přehrává a v L. H. Strunovi jsem při sebevětší snaze viděla spíš Marvanova bratra než syna.(19.1.2012)
