Čtyři dohody

Člověk zhruba na 2 hodiny zjistí, jak moc je naše jednání omezení a jak lehce by se dalo změnit. Nemá cenu se tu nějak sálodlouze rozepisovat, protože tento záznam představení by měl být povinně naordinován všem lidem bez rozdílu! Zprvu jsem cítili lítost nad tím, že pana Duška už asi nikdy neuvidíme v nějaké nezapomenutelné herecké roli, ale pokud se rozhodne pokračovat v tomto směru, alespoň stejně kvalitativně, tak má mou plnou podporu a lítost vystřídá radost. Prosté a jednoduché, ale přesto dokonale výstižné, jak jen by náš život mohl být: 1) "Nehřešte slovem"; 2) "Neberte si nic osobně"; 3) "Nevytvářejte si žádné domněnky"; 4) "Vždy dělejte vše, jak nejlépe dovedete". Sečteno podtrženo: moudrá kniha - moudrý Dušek. (29.01.2014)

Za Duškovou genialitu plnou palbu :)Nejsem si jist zda ilustrační dokumenty podpořili sdělení.Myslím že dnešní záznam by diváky šetřil méně jsou totiž mnohem dál...(viděl jsme pátou dohodu v divadle) Je tam ten ON a je tam ONA, pak je tam ON jak ho vidí ONA a ONA jak ji vidí ON a pokračuje to tím jak ON si myslí že ho vidí ONA a jak ONA si myslí že ji vidí ON to už je šest lidí... A tahle ta parta většinu času řeší, kdo s kým vlastně mluví :-) Štěstí = счастье=být s časem...(2018) (29.03.2012)

Skvělé,nejen,že jsem se bavil od začátku do konce, ale zároveň jsem si z této hry odnesl obohacující životní myšlenky, které jsem našel až opakovaným posloucháním záznamu, kdy každé další poslouchání mi dalo více a více. Konečně viděno živě a musím uznat, že si to člověk užije ještě daleko více. Perfektní, není co vytknout. (21.12.2013)

Bývaly doby, kdy se ještě Jaroslav Dušek nevyjadřoval v rozhovorech k finančnímu systému a k politice obecně (úvahy typu půjčování bank na úrok je zločin) a věnoval se rozšiřování svého duševního obzoru. Ne, že bych se osobně zcela pohroužil do Ruizovy knihy, ale Dušek ji na podiu podává vysloveně neodolatelně, s jiskrou a vtipem. Na DVD ani na netu jsem tenhle záznam, pravda, nikde nenašel, ale viděl jsem tohle představení (s Alanem Vitoušem výborně budujícím atmosféru v pozadí) na živo a našel zvukový záznam, tak bez okolků hodnotím. Škoda, že nikdo nezaznamenal Duškova Cavemana, hraného Na Lávce a že nikdo pravidelně a systematicky nikdo obrazově nemapuje Duškovy Vizity.. (07.08.2012)

Pokud jde o vlastní filmový záznam, ten není příliš nápaditý; o jisté nápaditosti se snad dá hovořit pouze co se týče výběru archivních filmů, na které autoři místy prostřihávají, aby ilustrovali výklad. Zaznamenávaná vlastní hra je ovšem v nejlepší duškovské (polo)improvizační tradici ve stylu Cavemana i dadaistických hříček divadla Vizita. Ve hře předestírané teze jsou velmi sympatické a osvěžující ve své (zdánlivé) naivitě, přednes Jaroslava Duška je pak svižný a tradičně plný slovních hříček a nečekaných přirovnání, za které by se nemuselo stydět ani Osvobozené divadlo. Pokud jde o toltéckou či vůbec indiánskou životní moudrost, kterou hra propaguje, kladl jsem si při odchodu z kina jenom otázku, zda náhodou vše, co zde bylo řečeno, neznaznělo už mnohokrát v dějinách (byť třeba trochu jinými slovy) i z úst celé řady dalších nábožsko-etických vůdců, včetně "našeho" Ježíše Krista. Mám tím na mysli ponaučení ve stylu "miluj svého nepřítele jako sebe samého", "jaktože vidíš třísku v oku bratra svého a nevidíš trám ve svém oku?", "déšt padá stejně na hlavy spravedlivých i nespravedlivých", "kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou" atd.: Neříkají "čtyři dohody" vlastně totéž? - Nebo jinak: Potřebovali jsme skutečně až staré Toltéky, abychom začali v praxi uskutečňovat to, co nám vlastně bylo na teoretické rovině vštěpováno už od pradávna? Spadne snad konečně alespoň toltécký humanismus na úrodnou půdu? (26.01.2014)