Dvojí život Veroniky

Skutočne úžasný zážitok. Forma nezaostáva v ničom za obsahom a obraz spolu s nádhernou hudbou oškriabali nánosy zo všetkých kútov mojej duše. Maryla vystihla najzákladnejší pocit z toho kotla, ktorý preteká. Každí z nás občas umiera a zároveň dostáva druhú šancu. Je škoda si to neuvedomiť. A tiež vraždí, čo tu hlavným mottom nie je, napriek tomu to spomína inde. Myslím , že smútok duše režiséra je pozbieraný z mnohých životov a aj tak ešte nechal pre mňa, či pre Teba. Milujem jeho ohľaduplný žiaľ, pozbavený nánosu teatrálnosti, tak skutočný a trvácny, ako len melanchólia môže byť. Ďakujem. (06.07.2006)

Dva světy. Dvě ženy. Dvě těla. Ale duše je jedna. Jedna neklidná trápící se duše, milující hudbu a žijící ve stesku osamění. Snad teprve až zemře naše alter ego, můžeme začít znovu žít. Kieślowski nám předává svou hlubokou osobní zpověď, když nechá zemřít své polské Já. Krakovské Já prožívající období životního rozpuku, ale bez hlubšího smyslu. To musí být ukřižováno, aby se zrodilo něco nového. Jeho Pařížské Já, které se vylíhne jak motýl z kokonu housenky. Nyní může milovat, může žít. Až se nakonec pomocí metafory loutkaře dobere pravdy, co vše ho to stálo. Co jsme museli zaplatit. A tak se vracíme znovu na začátek. Do těžké skepse o neexistenci štěstí. _____Kdo má rád hloubavé filmy a rád hledá vzkazy v náznacích, zde si přijde na své. Kieślowski totiž natočil film, kde můžeme v každém záběru hledat skrytý vzkaz s neochvějnou jistotou, že ho najdeme. 83% (30.09.2016)

Krzysztof Kieslowski nikdy nebude režisér mého srdce. Jeho citlivé, zdlouhavé a stylizované obrazy ve mě nevyvolávají pocity, které by měli a stejně jako obsahově (příběh a postavy) je mi jako by vše jedno a film pouze sleduji aniž bych se do něj dokázal vcítit a nebo jej chtít ovlivnit. Určitě to celé má skvěle vymyšlené a z jeho pohledu jde o geniální mozaiku do sebe zapadajících kousků, které dohromady tvoří precizní celek. Mě takto bohužel film nepřišel a jen jsem čekal, co bude dál a doufal, že barevná a umělecká nuda nebude pokračovat celých 98 minut. Tyto pocity z filmu bohužel zastínili výkon Iréne Jacob, která je velmi půvabná a předvádí skvělý herecký výkon. Třeba příště. (04.06.2008)

Kieslowského rukopis je rozoznateľný, ale dej postráda tempo a nejako sa to vlieklo. Atmosféra sa buduje dlho a trochu nezáživne. Je tu mnoho dlhších pasáží takpovediac o ničom, vrátane tých jemne erotických, a aj preto som sa nedokázal naladiť. To najzásadnejšie som od Kieslowského videl a Dvojí život Veroniky je o dosť slabšie dielo v porovnaní s jeho najlepšími filmami. Radosť mi urobila iba krátka scéna - babka , ktorá sa vlečie cez ulicu. To je scéna, ktorú objavíte i v každom diely trilógie Tri farby, - Biela, Modrá i Červená. ++++++++++ Kartónové dvd, ktoré na Slovensku vyšlo je rarita. Titulky by mali byť povinnou výbavou každého dvd a dabing je bonus navyše, aspoň takto to roky funguje. Tu máme dabing, ale titulky chýbajú. Čiže francúzko-poľská verzia je vám bez znalosti týchto jazykov nanič...To však nie je všetko. Zvuk v dabingu je posunutý asi o necelú sekundu a to by sa stávať nemalo. Pri speve sa ústa hercom otvárajú s posunutým zvukom a pôsobí to dosť rušivo. Celkovo priemer a film na dvd je pre svoju "kvalitu" bezcenný kus plastu...60%. (01.11.2015)

Schizofrenní drama s neomezeným množstvím interpretací. Kieslowski poprvé kombinuje polské a francouzské reálie a zároveň radikálně mění obrazové kompozice. Pryč jsou špinavé a chladné záběry, namísto nich využívá emocionálně hřejivé barvy, z nichž dominují červená a zelená, které za pomoci netradičně komponovaných záběrů a nadpozemské hudby vytvářejí ojedinělý zážitek. Kieslowski nám ukazuje dvě stejně vypadající (ale odlišné) ženy, představované empatickou I.Jacobovou a jejich jen na první pohled nesouvisející životy. Důležitou úlohu zde zastupují loutky, kterými jsou v režisérových rukou sami diváci a ve filmu pak obě Veroniky, jejichž osudy jsou ovládány neuchopitelnou silou (loutkář/ Bůh/ režisér). Tento neobvyklí film tak můžeme chápat i jako zamyšlení se nad osudem. ___ Určitě je nutnost film vidět několikrát. Při opakovaném shlédnutí si divák začne všímat maličkostí, které napoprvé nepostřehl. Pod poetickým povrchem se začnou formovat myšlenky a úvahy: Film je vlastně o spojení/propojení (duševním, fyzickém, metafyzickém) všeho a všech a o vzájemných vazbách těchto složek. 10/10 (11.03.2009)