Kamera:
David UngaroHudba:
Jérôme RebotierHrají:
Patrick Bruel, Valérie Benguigui, Charles Berling, Françoise Fabian, Guillaume de Tonquédec, Judith El Zein, Bernard Murat, Yaniss LespertObsahy(1)
Vincent je v najlepšom veku a očakáva narodenie prvého potomka. U svojej sestry Elizabeth a jej manžela Pierra čaká na svoju mladú manželku Annu, aby šťastnú udalosť spoločne oslávili. Všetci sú vo výbornej nálade a čakanie si krátia vyzvedaním o pocitoch nastávajúceho otca. Keď sa ho však opýtajú na meno, ktoré plánuje dať svojmu potomkovi, jeho odpoveď vyvolá sériu absolútne neočakávaných reakcií... (STV)
(více)Videa (4)
Recenze (228)
Mám tyhle filmy "u jednoho stolu" ráda, ale taky jsem jich za poslední rok dost viděla, takže jsem k nim už trochu kritičtější. Jméno ale rozhodně patří k těm z podařenějších. Vývoj děje mi přišel celkem uvěřitelný a dialogy byly po francouzsku vtipné, ostré a po většinu času inteligentní. Jedno vedlo přirozeně k druhému, a na konci to "pěkně" vyvrcholilo. Jedna z hereček mi sice lezla svojí ječící povahou polovinu filmu na nervy, ale to je u podobných filmů možná i žádoucí. 4* ()
Chytrá, vtipná a tragikomická konverzačka, v níž téma "jak pojmenovat potomka" jen odstartuje lavinu rodinných křivd a tajemství. Líbil-li se vám Bůh masakru, potěší vás i Jméno (střižené navíc nefalšovaně francouzskou úvodní pasáží, za níž by se nestyděla ani jistá Amélie Poulain).__Myrtille a Apollin u mě vedou! ()
Bojím se napsat cokoli, abych nikoho od téhle konverzační komedie neodradila. Jde totiž o klasickou francouzskou komedii, která stojí na konverzaci pěti lidí v jednom obývacím pokoji v srdci Paříže, a rozhodně stojí zato ji vidět. Oslovil mě zejména jemný (no, i když...) a inteligentní humor, kterým Le Prénom oplývá. Zvraty byly nečekané, postavy uvěřitelné a herci znamenití. "Nemůže se jmenovat ani Paul." "A proč ne?" "Protože Pol Pot." Francouzská současná komedie zkrátka žije. Bravo! ()
Super situační film. Vlastně vrcholná Francie v té nejlepší současné podobě. Jméno je vlastně film, kde průběh celého filmu se vyvíjí z minuty na minutu hodně dobře napsanými dialogy. Nemůžu dát ale plný počet, protože v tomhle filmu pořád byly momenty, které mě chvílemi docela nudili. Hlavně tedy začátek. To to trvalo, než se otevřelo jádro pudla... ()
K tomu není ani potřeba nic dodávat. Smršť dialogů, která nejdříve pobaví, se postupně přesune k tak upřímným prohlášením, až to zabolí. Určitě pochopím výtky, že se jedná spíš o kvalitní dramatický kroužek, než o film, ale já na tohle nehledím. Podle mě to bylo úžasný. Doufám, že se jednoho dne dočkám českého dabingu, abych to mohl pustit i rodině. Přece jenom ta francouzština je trochu ujetá. ()
Reklama