Jackass: Děda Mizera

Je jasný, že takovejhle syrovej humor se nemůže líbit všem. Pozorovat dědka jak s visícíma koulema nahání ženský asi upjatý chlapci či jemnocitný dámičky úplně nedocení, ale my prasat obecný z minusovým íqvé děláme radostí bublinky do půlitru piva, který při filmech usrkáváme a smíchujem při každý sexistický či šílený akci kterou tam dědek s faganem rozjiždí a že se ani jeden z nich nespokojil s minimem je jen a jen plus. Konečně jsem našel do stáří svůj vzor. (18.12.2014)

Pravda, s "Jackass" nemám moc velkou zkušenost. V době jejich největší popularity mě naprosto minuli. Musím ale říct, že v tomhle případě jsem se místy docela dobře bavil, líbilo se mi, že to má nějaký příběh, i když primárně je to pořád jen sled scének. Budu muset dát těmhle magorům ještě šanci a vrátit se k jejich starším kusům. Seriál asi už nedám, ale ty filmy by mohli zaujmout. Maska Johnnyho Knoxvilla naprosto neskutečná. Kdybych nevěděl, že je to on, nepoznám ho. (16.02.2014)

Nie je to vtipné tak, ako som čakal. Je to sledka podpriemerných skečov skrytej kamery, boratovské výstupy ( s ktorých možno pôvodne čerpal aj samotný kazašský veľmajster reportér ). Čisto čiste ide o výplach, kde sa zašlo občas ďalej ako ďaleko ( záverečný výstup malého fagana na promenáde malých ´´missiek´´ ). Ale prečo nie? (08.03.2022)

Já mám tu jackassáckou bandu rád. Člověk potřebuje jako sůl tu a tam se na dvě hodiny zřeknout dobrých mravů, klesnout svým léty pilovaným vkusem na to nejhlubší dno a vzápětí se dávit smíchy nad zábavou tak pokleslou, že ho ještě týden pronásleduje mučivý stud nad stupněm vlastní dekadence. Ovšem Bad Grandpa je jiné kafe. Chlapci se rozhodli vehnat své epizodní skopičiny do jakéhosi příběhové rámce, ale výsledek je bolestivě nefunkční sranec. Samozřejmě několik scének zajiskří vtipem, ale ona snaha udělat z toho regulérní film s regulérní příběhovou linií a regulérními hereckými výkony se rovná snaze uplácat bábovičku z řídké ranní stolice Davea Englanda. K tomu všemu se ta drhnoucí příběhová linie neštítí srdceryvného hovnaření, za které by se nemusel stydět kdejaký německý hnůj od Rosamunde Pilcher. (15.01.2014)

Poté co starému Irvingovi zemře manželka Eleen, dozví se od své dcery na jejím pohřbu, že půjde do lochu. Jeho vnuk Billy tak potřebuje hlídání a tak je požádán aby jej dovezl k jeho otci do dalekého Raleigh v NC. Ten syna celý život neviděl a je mu šumák, ale líbí se mu, sociální podpora 600 Dolarů měsíčně, která mu bude z opatrovnictví kynout. Irving z toho zprvu moc nadšený není. ,,Megera'' Eleen ho štvala a on se těší, jak si konečně pořádně zařádí s ženskými a vyhodí z kopýtka. Billy je pro něj nepříjemná přítěž, ale je to jeho krev. A tak hned co po Eleen prodá její věci, strčí ji do kufru svého obřího Fordu Lincoln ročník 76 a s Billym vyrazí za ladných tónů klasické americké country napříč Státy za jeho otcem Chuckem. Během cesty zažívá dvojice veselé i napnutější chvilky a mezi starým mužem a mládětem vzniká nové pouto. Ne nadarmo pak při průjezdu městečkem Knoxville kamera jakoby zamrzne na onom jménu... :-). To co znělo jako scénář tuctové road movie je totiž scénář k neskutečné jízdě. Johny Knoxville je šílenec a Jackass jsem jeden čas s oblibou sledoval. ne vše mi od nich sedlo, ale byly momenty, kdy jsem ležen na zemi a lapal dech. Celý film je vlastně složen z drobných scének, kdy Knoxville převlečen za staříka způsobuje na ulici, v barech, obchodem a zkrátka všude možně šílené situace. Korektní Američané se mu buď snaží pomoci, nebo jsou otřeseni a nevěřícně zírají na toho starého muže co že to vyvádí. Stáří však Knoxvilla dobře chrání a tak na místech, kde by jindy coby mlaďoch dostal pár facek se mu dostává soucitu a pomoci... (Tomu zvířeti!!!) :-). Opět tu asi ne každá epizodka všem sedne, ale jako celek to díky příběhu s Billym působí neskutečně soudržně a já se už dlouho tak nenasmál u žádné komedie... Vrcholem všeho asi byla soutěž s Lindsay :-) !!!!! Ty obličeje těch mamin stály za to!!! Dávám za 4 ukradené toustové chleby. * * * * (20.09.2017)