Reklama

Reklama

Růžena

(festivalový název)
  • Česko Růže (festivalový název) (více)
Trailer

Obsahy(1)

Jméno režiséra Wojciecha Smarzowského není českým divákům zcela neznámé. Jeho předcházející celovečerní snímky Svatba (Wesele, 2004) a Zlý dům (Dom zły, 2009) byly uvedeny na řadě festivalů a přehlídek včetně Letní filmové školy. V Polsku se Smarzowského výrazně krutá, místy až drastická poetika, dotýkající se vážných otázek a okořeněná hořkým humorem, těší velkému zájmu diváků.
V případě filmu Růžena režisér poprvé nevycházel z vlastního scénáře, ale zfilmoval materiál oceňovaného producenta a scenáristy Michała Szczerbice. „Potřeboval jsem si trochu provětrat hlavu a dostat do ní nová témata. Vždy jsem chtěl natočit film o lásce - a tenhle scénář o ní byl. Vše na pozadí poválečného osidlování Mazur v kombinaci s dalšími tématy německého i polského nacionalismu," komentuje svou volbu režisér.
Děj filmu se odehrává v období krátce po skončení 2. světové války a je situován do zmíněného kraje Mazur, jenž byl osídlen z velké části Němci. Když byli totiž v roce 1920 jeho obyvatelé ve všelidovém hlasovaní postaveni před volbu, ke které národnosti se přihlásit, vybrali si příslušnost k Německu, které jim tehdy přinášelo větší pocit bezpečí než nově vznikající polský stát. Těsně po válce byli považováni za viníky a po masovém odsunu začínají jejich majetky obsazovat Poláci.
Tvůrci do tohoto kontroverzního dějinného období zasadili sugestivně vypjaté melodrama o dvou outsiderech zraněných válkou, mezi kterými se začne rodit milostný vztah. Tadeusz, bývalý příslušník partyzánské Zemské armády, utíká před minulostí do zapadlých končin Mazurských jezer. Celý jeho svět se zhroutil, když mu hitlerovští vojáci na konci Varšavského povstání zabili milovanou ženu. V okolí jezer poznává Růženu, jež je poznamenaná válkou snad ještě víc: znásilnili ji ruští vojáci, kteří ještě stále řádí v kraji. Zároveň je jí - coby Němce - automaticky přisouzena odpovědnost za válečné hrůzy. Setkání této dvojice se ukáže jako jejich životní šance. Budou ji umět využít? Budou schopni prolomit bariéry, které je omezují - a to jak ty vnitřní, psychické, tak ty vnější, společenské? Jak do všeho zasáhne osud? Tento zdánlivě prostý snímek skoupý na dialogy chystá divákovi mnoho překvapení a zvratů a nejednou staví své hrdiny před těžké výzvy. Promlouvá k divákovi s velkou sugestivitou a místy i přesně mířenou agresivitou, která znepokojuje a provokuje, dokonce může budit kontroverze. Pro Smarzowského je těžká i zoufalá doba budování nové skutečnosti zároveň válkou o přežití a nejednou otevřeně odhaluje pravdu o systému, v němž budou muset Poláci následující půl století žít…
Velký podíl na vyznění filmu mají představitelé jak hlavních, tak epizodních rolí, zejména excelují oceňovaní herci Marcin Dorocińský a Agata Kuleszová jako Tadeusz a Růžena. (Letní filmová škola)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (50)

Maq 

všechny recenze uživatele

Co chybělo filmu Dom zly, to zde máme bohatě: charaktery a silný příběh. Toto není pouze obraz mravní devastace, ale příběh hrdinného odporu proti ní. Skvělý film! --- Méně skvělé jsou komentáře. Protože vyzařují českou povahu. Mnozí pochybují, zda byla ta doba opravdu tak drsná. Jiní zmiňují historický revizionismus, když v tomto příběhu jsou zlí hlavně Rusové. Málokterý z Čechů si opravdu uvědomuje, jak byla česká pozice ve 20. století unikátní: v míře kolaborace s Němci i Rusy se nám nikdo v Evropě nevyrovnal. My jsme se pokaždé ochotně sklonili a přežili s minimem šrámů na těle a totálně zasviněnou duší. --- Poláci vzdorovali oběma, Němcům i Rusům. Za Stalina bylo Polsko reálně okupovanou zemí a maršál Rokossovskij, u nás "osvoboditel", vykonával funkci guvernéra z postu polského (!) ministra obrany. Poláci krváceli podstatně víc, ale kontury Dobra a Zla vystupují v jejich vědomí mnohem zřetelněji. Jasněji se vyjadřují i dnes, a to jak k minulosti, třeba skrze podobné filmy, tak k přítomnosti a budoucnosti - konkrétně v tom jak aktivně pěstují strategické spojenectví s Amerikou. My ne. My budeme mlžit, omlouvat, zapomínat, uhýbat před odpovědností (brdský radar), nanejvýš se opatrně a smířlivě pokáráme (Kawasakiho růže), a až se na nás zase snese nějaký průser, pokorně se skloníme. ()

laik_60 

všechny recenze uživatele

sú filmy, ktoré predsa len reálnejšie (realistickejšie) stúpajú na svedomie nielen osloboditeľom ale aj vlastným, som rád, že aj poliaci sa dali na tuto cestu, nešetriac vlastných ani rusov. Zlo vykonávane ľuďmi na ľuďoch je neodpustiteľné a ani počas vojny, či po vojne ... bez rozdielu na tom, či to robia nemci, rusi alebo vlastní. ()

Reklama

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Film mluví především k domáacímu, tedy polskýmu publiku. Nicméně své dokáže říct i nám, kteří nemají příliš informací co se dělo po válce v Mazurské oblasti ani neznali předválečné etnické složení této oblasti. Musím říct, že jestli těsně po válce mělo peklo někde svou adresu, tak to byla Mazurská oblast, protože jestli se tam dělo jenom 50% toho co jsem viděl v tomhle filmu, tak to je fakt síla. Filmalřská a herecká stránka je na vynikající úrovni a pokud jde o příběh, tak ten je tady podáván naprosto nekompromisně, tvrdě a značně surově, ale ani v jednom případě ne samoúčelně. Na některý scény, třeba hromadné znásilňování se fak nekouká příjemně. Film stříli do vlastních polských řad, ale hodně osolí i ruskej lidskej dobytek. Velmi věrohodná a sýrová ukázka nedávné bolestivé historie Polska. ()

lucascus 

všechny recenze uživatele

Po technické stránce velmi dobře zvládnutý film, kdybych to však bral ze svého individuálního pohledu, film na mě působil velmi syrově a chladně - ano, zřejmě tak nějak to doopravdy po válce bylo, ale ta beznaděj, která z toho filmu čišela byla moc silná. Ale jinak velmi velmi skvěle zvládnuté dílko. Poláci se v poslední době vyznamenávají.. ()

Aidan 

všechny recenze uživatele

Zdálo se to nejprv přepjaté a patetické, jako by kdos bez Vláčilova citu pro výtvarno a nedořečeno zkoušel natočit Adelheid. Nefungovalo to zejména ve chvílích, které měly naznačit prchavou idylu (vyjížďka na ryby nebo hrátky s kolem jak ukradené z Butche Cassidyho). Ale nakonec se nedalo polské (respektive mazurské) tragice nepodlehnoutl. Tadeusz je vzorový vzor chlapa a smělý kandidát na nejkladnějšího necomicsového hrdinu v dějinách filmu. Jeho neústupnost tváří v tvář mnohotvárnému poválečnému zlu, tváří v tvář všem těm hrubým, hrbatým a slizkým řešením, jeho schopnost být skutečný muž a nebýt macho, zatímco byl obklopen machovitými nemuži, si mě získala, takže i občasnou polopatičnost bylo filmu snadno odpustit. Za vyždímané emoce jsem se nestyděl. ()

Galerie (46)

Zajímavosti (1)

  • Väčšina natáčania prebiehala na autentických miestach vo Varmsko-mazurskom vojvodstve, ktoré sa nachádza na severe Poľska. Časť natáčania však prebehla aj v poľskej metropole, Varšave. (MikaelSVK)

Reklama

Reklama