Růže
Róża
Rose
Róza
Režie:
Wojciech SmarzowskiScénář:
Michał SzczerbicKamera:
Piotr Sobociński Jr.Hudba:
Mikołaj TrzaskaHrají:
Marcin Dorociński, Agata Kulesza, Kinga Preis, Marian Dziędziel, Dariusz Toczek, Jacek Braciak, Anna Grzeszczak-Hutek, Grzegorz Wojdon (více)Obsahy(1)
Jméno režiséra Wojciecha Smarzowského není českým divákům zcela neznámé. Jeho předcházející celovečerní snímky Svatba (Wesele, 2004) a Zlý dům (Dom zły, 2009) byly uvedeny na řadě festivalů a přehlídek včetně Letní filmové školy. V Polsku se Smarzowského výrazně krutá, místy až drastická poetika, dotýkající se vážných otázek a okořeněná hořkým humorem, těší velkému zájmu diváků.
V případě filmu Růžena režisér poprvé nevycházel z vlastního scénáře, ale zfilmoval materiál oceňovaného producenta a scenáristy Michała Szczerbice. „Potřeboval jsem si trochu provětrat hlavu a dostat do ní nová témata. Vždy jsem chtěl natočit film o lásce - a tenhle scénář o ní byl. Vše na pozadí poválečného osidlování Mazur v kombinaci s dalšími tématy německého i polského nacionalismu," komentuje svou volbu režisér.
Děj filmu se odehrává v období krátce po skončení 2. světové války a je situován do zmíněného kraje Mazur, jenž byl osídlen z velké části Němci. Když byli totiž v roce 1920 jeho obyvatelé ve všelidovém hlasovaní postaveni před volbu, ke které národnosti se přihlásit, vybrali si příslušnost k Německu, které jim tehdy přinášelo větší pocit bezpečí než nově vznikající polský stát. Těsně po válce byli považováni za viníky a po masovém odsunu začínají jejich majetky obsazovat Poláci.
Tvůrci do tohoto kontroverzního dějinného období zasadili sugestivně vypjaté melodrama o dvou outsiderech zraněných válkou, mezi kterými se začne rodit milostný vztah. Tadeusz, bývalý příslušník partyzánské Zemské armády, utíká před minulostí do zapadlých končin Mazurských jezer. Celý jeho svět se zhroutil, když mu hitlerovští vojáci na konci Varšavského povstání zabili milovanou ženu. V okolí jezer poznává Růženu, jež je poznamenaná válkou snad ještě víc: znásilnili ji ruští vojáci, kteří ještě stále řádí v kraji. Zároveň je jí - coby Němce - automaticky přisouzena odpovědnost za válečné hrůzy. Setkání této dvojice se ukáže jako jejich životní šance. Budou ji umět využít? Budou schopni prolomit bariéry, které je omezují - a to jak ty vnitřní, psychické, tak ty vnější, společenské? Jak do všeho zasáhne osud? Tento zdánlivě prostý snímek skoupý na dialogy chystá divákovi mnoho překvapení a zvratů a nejednou staví své hrdiny před těžké výzvy. Promlouvá k divákovi s velkou sugestivitou a místy i přesně mířenou agresivitou, která znepokojuje a provokuje, dokonce může budit kontroverze. Pro Smarzowského je těžká i zoufalá doba budování nové skutečnosti zároveň válkou o přežití a nejednou otevřeně odhaluje pravdu o systému, v němž budou muset Poláci následující půl století žít…
Velký podíl na vyznění filmu mají představitelé jak hlavních, tak epizodních rolí, zejména excelují oceňovaní herci Marcin Dorocińský a Agata Kuleszová jako Tadeusz a Růžena.
(Letní filmová škola)
Videa (1)
Recenze (50)
Každý nový film Wojciecha Smarzowského je diváky i odborníky vždy netrpělivě očekáván. Ne jinak tomu bylo i v případě Róźi, ve kterém autor potvrdil své vysoké kvality, které dal najevo i v předchozích filmech Wesele (2004) a Dom zly (2009). Jeho nejnovější film není založen na složitém či spletitém příběhu, ale naopak na poctivé a zručné práci, která dokladuje, že v jednoduchosti mnohdy bývá největší síla. Marcin Dorociński je čím dál lepší. Neodpoustím si varování, u tohoto filmu si divák moc neodpočine, Zajímavost - na některých polských filmových kopiích byly dialogy slezského herce Mariana Dziedziela opatřeny polskými titulky. Nějak si nedokážu představit, kdybych já (také Slezan) byl hercem a museli mě překládat do češtiny:-) ()
Film mluví především k domáacímu, tedy polskýmu publiku. Nicméně své dokáže říct i nám, kteří nemají příliš informací co se dělo po válce v Mazurské oblasti ani neznali předválečné etnické složení této oblasti. Musím říct, že jestli těsně po válce mělo peklo někde svou adresu, tak to byla Mazurská oblast, protože jestli se tam dělo jenom 50% toho co jsem viděl v tomhle filmu, tak to je fakt síla. Filmalřská a herecká stránka je na vynikající úrovni a pokud jde o příběh, tak ten je tady podáván naprosto nekompromisně, tvrdě a značně surově, ale ani v jednom případě ne samoúčelně. Na některý scény, třeba hromadné znásilňování se fak nekouká příjemně. Film stříli do vlastních polských řad, ale hodně osolí i ruskej lidskej dobytek. Velmi věrohodná a sýrová ukázka nedávné bolestivé historie Polska. ()
Po technické stránce velmi dobře zvládnutý film, kdybych to však bral ze svého individuálního pohledu, film na mě působil velmi syrově a chladně - ano, zřejmě tak nějak to doopravdy po válce bylo, ale ta beznaděj, která z toho filmu čišela byla moc silná. Ale jinak velmi velmi skvěle zvládnuté dílko. Poláci se v poslední době vyznamenávají.. ()
Smutný film o šílené době těsně po válce v Mazursku v Polsku. I když se lidé těšili na konec války, těm prostým přinesl jen další utrpení. Mazursko bylo něco jako naše Sudety. Řadě obyvatel nebyl příchod Němců proti srsti, naopak. Ti zase brali Mazursko jako část Říše a k obyvatelstvu se nechovali až tak zle. To se však místním stalo osudným, když se válečná karta obrátila....Loupeživé bandy, ruští vojáci a polští patolízalové nových rudých okupantů se pro hrdiny tohoto filmu stanou morem, který jim neumožní začít znovu. Je až neskutečné co ti lidé museli zažít. Kde brali sílu začínat stále znova? Jen zmar, zkáza a k přežití jen holá dřina s nejasnou perspektivou budoucnosti. Poláci prostě umí, ať už to byl Nil, Oblava, a nyní Růžena... Navíc se nestydí přiznat pravdu a reálně ukázat tehdejší poměry. Film mne dostal a bez diskuse dávám 5 min! * * * * * ()
Pokud dostal Wojciech Smarzowski úkol od producenta: Vojto, prosím tě natoč mi film tak depresivní, že se z toho všichni poserou, bylo by to za pět. Vojtovi se to skutečně brilantně podařilo. Někdy po válce se všechno násilí, co jen může být, soustředilo do čtverce o rozloze cca 1 hektaru v Mazursku. Nezůstalo jen násilí, znásilňování, bití ale přichází i rakovina. A do toho přicházejí polští komunisté a NKVD. Možná se něco podobného vážně někde v Mazursku stalo. Má ale smysl o tom natočit 94 minut materiálu? Neustále opakované násilí na obrazovce je takto devalvováno a divák spíše očekává, že Rózu zase zbijou a znásilní, však už si zvykla. Závěr je poněkud stupidní a snižuje cenu filmu jako celku. ()
Galerie (46)
Zajímavosti (1)
- Väčšina natáčania prebiehala na autentických miestach vo Varmsko-mazurskom vojvodstve, ktoré sa nachádza na severe Poľska. Časť natáčania však prebehla aj v poľskej metropole, Varšave. (MikaelSVK)
Reklama