Zločiny a poklesky

O tom, kterak se prohřešky mění na velké hříchy. Snad nikdy jsem neviděl tak skličující a jízlivou satiru podanou tak nenuceným způsobem. Woody se tváří, jako by se nechumelilo, a mezi vtípky pašuje myšlenky těžké jako olovo. Vše krásně dobarveno kamerou Svena Nykvista, kterého Allen ukradl svému mistrovi, Ingmarovi. "Naposledy jsem byl v ženský při prohlídce Sochy Svobody". (10.05.2011)

Jeden z nejsilnějších filmů o světle a tmě, o metafyzické polaritě, kterou ve snímku ustavičně zpřítomňují motivy spojené s nemocemi a léčbou zraku. Zdánlivě prosté psychologické drama soustředěně obhlíží gordický uzel rozmanitých vztahů mezi různě osamocenými bytostmi v moderním západním světě a váží jejich duše. Zdánlivý klid, jímž snímek vrcholí – rozvod neplodného a ustrnulého manželství, ukonejšení viny na vraždě, zpronevěření se svému poslání a ženství – je tou nejhlučnější tmou, do níž lidstvo padá. Jak je slepota pokorného rabína, jehož krásný tanec s provdanou tanec víří naději budoucího lepšího života, žel nepravděpodobného lidského štěstí, je proti ní vidomá! Závěrečný dialog smutného režiséra, který hledá v přítomnosti odlesky svých jinošských snů, měšťanskou optikou uhlazené v sentimentální nostalgii, a muže, který se považoval za Boha, ale nedohlédl konce jediného svého hříšku, natož pak své smrtelné viny, ovšem naznačuje, že spása je nablízku i pro ty, kteří se po většinu svého života proháněli jako hlubinně melancholické myšky v kolech v neviditelných klecích. Stačí jen posvítit si skomírajícím plamínkem v hlubinách našich srdcí, těch nespolehlivých dušičkových petrolejek. (16.04.2017)

O filmech Woodyho Allena se rika, ze jsou intelektualni. Vetsinou se vsak jedna ciste o zfilmovany pochod Woodyho trapnych myslenek vzniklych z jeho vztahovych frustraci, ktere se snazi mixovat s humorem - neuspesne. Crimes & Misdemeanors je prvni jeho film, ktery ma skutecne nejakou inteligencni hodnotu a nad jehoz obsahem se muzete dukladne zamyslet. Je to konecne to intelektualni zradlo, ktere bych od nej ocekaval. Opet se to sice odehrava v NY a opet tam Woody otravuje se svymi vztahy, takze klasicka repetitivnost a neoriginalita, pribeh je zde ale nastesti rozsiren a vetev s Martinem Landauem, ktery odvede pozornost od Woodyho show a zacne analyzovat problematiku svedomi, konexi s bohem, moralni otazky atd. Nude se to sice opet klasicky nevyhne, ale i presto je to zatim muj jednoznacne nejoblibenejsi "klasicky" Woody. "God is a luxury I can't afford."6/10 (13.09.2009)

Není to rozhodně nuda, ale také to není zážitek na celý život. Vzpomínky na film velmi rychle vyvanuly. Připomíná mi to letním sluncem rozpálené městské chodníky, na něž začne milosrdně dopadat mírný déšť. Vůně ozónu vás v první chvíli nadchne, dusno ustoupí, ale záhy déšť smývá již jen špínu. Dešťový příval ustane. Dešťové kapky se vsáknou a slunce začne zase nemilosrdně pražit do rozpáleného asfaltu. Konec malé radosti. A tak nějak na mě působí tento film Woodyho Allena. (20.10.2012)

Natočit čistě zábavný film čistě zábavně umí každý blb. Natočit hluboký a závažný film čistě hluboce a závažně vlastně taky. Ale jen skutečný génius umí natočit hluboký a přemýšlivý film tak, aby to bylo zábavné, vtipné a aby poselství pochopili i ti jednodušší z nás. Takový je třeba Miloš Forman a takový je rozhodně Woody Allen. Víc k tomuhle skvostu není co dodat. (26.01.2006)