Zločiny a poklesky

O filmech Woodyho Allena se rika, ze jsou intelektualni. Vetsinou se vsak jedna ciste o zfilmovany pochod Woodyho trapnych myslenek vzniklych z jeho vztahovych frustraci, ktere se snazi mixovat s humorem - neuspesne. Crimes & Misdemeanors je prvni jeho film, ktery ma skutecne nejakou inteligencni hodnotu a nad jehoz obsahem se muzete dukladne zamyslet. Je to konecne to intelektualni zradlo, ktere bych od nej ocekaval. Opet se to sice odehrava v NY a opet tam Woody otravuje se svymi vztahy, takze klasicka repetitivnost a neoriginalita, pribeh je zde ale nastesti rozsiren a vetev s Martinem Landauem, ktery odvede pozornost od Woodyho show a zacne analyzovat problematiku svedomi, konexi s bohem, moralni otazky atd. Nude se to sice opet klasicky nevyhne, ale i presto je to zatim muj jednoznacne nejoblibenejsi "klasicky" Woody. "God is a luxury I can't afford."6/10 (13.09.2009)

Woody rozhodně patří k tvůrcům, o nichž se často nadneseně tvrdí, že točí "stále tentýž film". Aktuálně prožívané problémy i zážitky z dětství, niterně prožívané otázky ohledně náboženské víry i lidské sexuality, vlastní neurózy a pocity méněcennosti i břitká kritika společnosti (Alda hraje svého bohatého blba naprosto geniálně a přitom se až zdá, že hraje sám sebe) to všechno je pokaždé znovu a jinak smícháno do nesmírně silného a kupodivu i velmi originálního mixu, který přemýšlivého a citlivého pozorovatele nepochybně nemůže nechat chladným... Kdokoli jiný by se při tomhle způsobu práce vyčerpal během dvou tří filmů, Alen nikoli. Podobně silných, niterných, intenzivních filmů natočil desítky. Přitom jen tenhle jediný film nabízí tolik různých pozoruhodných témat, které se tu přitom jen tak lehce mihnou. Ostatně, zmíněnou tvůrčí potenci dokládá paradoxně i Match Point. To totiž není vykrádačka téhož... To je komplementární výklad, jiný stejný příběh, další varianta, která dopovídá to, co se tady naťuklo a navrch nabízí zcela jiné rozuzlení... Neuvěřitelné... Celkový dojem: 85% Zajímavé komentáře: Exkvizitor, Matty, Cival, novoten (13.05.2011)

„Ohni něco, je to k smíchu. Zlom to, není to k smíchu...“ Tvorbu Woodyho Allena teprve se vzájemně pestrými pocity objevuji, ale tímhle filmem mě Woody po Haně a jejich sestrách už podruhé za poslední dobu potěšil. Je to vskutku pěkný tvůrčí posun od počátků ve znamení neotřelých crazy komedií často bez celistvého děje až ke komorním příběhům ze života obyčejných lidí, byť samozřejmě ani zde nechybí humor, stejně tak lze rozpoznat typický Allenův rukopis v dokumentárních vložkách či ukázkách ze starých filmů. Zaujal mě nejen příběh doktora ve vlastním zápasu se ctí a svědomím během svých morálních poklesků směřujících až k zločinu, ale i nenásilné promítnutí těchhto morálních otázek do vedlejšího příběhu filmaře a jeho tvůrčí práce. Přičemž celý film pěkně vyvrcholí přímo symbolickým dialogem mezi oběma hlavními postavy (doktorem a filmařem) nad tématy filmu a zločinu. Spoustu záblesků jemné ironie vystřídávají delší zádumčivé chvilky s posmutělou atmosférou, na jejíž vytvoření má úspěšný podíl i vizuál dvorního Bergmanova kameramana Svena Nykvista a zatímco chvíli se divák směje a baví se, jindy se uchýlí s vážnějším podtónem k hlubšímu zamyšlení. Martin Landau, kterého jsem jako herce viděl vůbec poprvé, zvládl výborně oscilovat mezi oběma polohy tragikomické postavy a Allen s Aldou v rolích téměř samých sebe výsledek určitě nepokazili. Pěkný kousek, za mě spokojenost. [80%] (14.08.2021)

Allen pozabudol na svoje intelektuálne rečičky a satirické obrazy a namiesto toho si vezme na paškál morálne a etické dôsledky viny či rozhodnutia prevziať do vlastných rúk život iného človeka a schopnosť postaviť sa narastajúcim výčitkám. Čo mi zráža celkový dojem, je skutočnosť, že som videla veľa iných Woodyho filmov, ktoré sú obsiahnuté šťavnatou iróniou pri riešení citových prepletencov, kde vzájomné allenovsky-keatonovské hašterenie spôsobuje divákovi hotové potešenie. Mia Farrow nemá tú schopnosť nahradiť Diane a vložiť do Allenových filmov toľko entuziazmu a hoci sú Zločiny a poklesky Allenov film, niečo allenovské tam bytostne chýba. (23.01.2011)

Snad nejsmutnější film Woodyho Allena. Autor se zde pokouší reflektovat vlastní osobu, pohled na svět a své postavení v něm. A podařilo se mu to opravdu skvěle. Musím zde uvést závěrečná slova filmu, protože si myslím, že přesně vystihují to, co chtěl tímto filmem Woody sdělit světu: "Všichni v životě čelíme mučivým rozhodnutím a mravním volbám. Některá rozhodnutí jsou velká, mnohá jsou menší. Ale ve všem utváříme svou osobnost. Jsme vlastně součtem svých rozhodnutí. Život je nepředvidatelný a nespravedlivý. Záměr stvoření nezahrnuje lidské štěstí. Jen my svou láskou dáváme lhostejnému vesmíru smysl. A přesto se většina lidí stále snaží, ba i nalézá radost v prostých věcech, třeba v rodině a práci, i v naději, že příští pokolení pochopí víc." 9/10 (26.10.2007)