Cirque du Soleil: Vzdálené světy 3D

Co si budeme povídat. K tomuhle divadýlku jsem se dostal pouze díky 3D, jinak bych o něj ani velkým obloukem nezavadil. Celkově se mi to téměř vůbec nelíbilo. Příběh, ať už měl symbolizovat cokoli, jsem samozřejmě absolutně nepochopil a ani jsem se o to nesnažil, protože, jak už jsem se o řádek výše zmínil, absolutně mě to nebavilo. Sem tam zazní nějaká pecka od brouků a sem tam udělá někdo velmi působivé saltíčko. Nic víc a nic méně. K tomu si přidejte 3D, které kromě veškerých titulků nějaký výraznější 3D moment nemá. Postavičky, když moc, vylézají z obrazovky asi do vzdálenosti čtvrt metru, a to tak maximálně párkrát za film. Už jsem viděl dříve jeden z předešlých cirkusů a ten se mi líbil mnohem více, ačkoli měl rozměry sotva dva. Tohle byla slabota a já mohu hodnotit maximálně hvězdou. (22.12.2014)

Jelikož je to moje první setkání s Cirque du Soleil a nemám s čím porovnávat, tak moje celkové dojmy z Worlds Away byly vesměs pozitivní. Všechno bylo tak nějak kouzelné a nové a barevné a veselé a smutně nostalgické a v mnoha případech až dechberoucí. Celou dobu mě ale strašně mrzelo, že se toho v určitých chvílích v záběru dělo neskutečně mnoho. Do té míry, že jsem nebyla schopná pořádně sledovat vlastně nic a měla jsem pocit, že mi toho spousta uniká a že bych se na to musela podívat tak desetkrát, abych byla spokojená a "v obraze". Tudíž si myslím, že méně by tu často bylo více a nerozumím tomu záměrnému přehlcení diváka. (31.05.2013)

Jako u většiny filmů se záznamem výkonů Cirque du Soleil jsem měla chvíle pocitů čisté estetické poezie - pár minut, vteřin(?), kdy do sebe všechno skvěle zapadne - hudba, choreografie, kostýmy - a jen jsem zírala a užívala si to... a zbytek jsou "jen" vynikající cirkusové výkony... Ale kvůli těm nepředvídatelným okamžikům se vždy ráda na jejich filmy podivám. (04.04.2014)

Ta jednoduchá love story, která se táhne celým filmem je vlastně zhola zbytečná, jen nás provází výběrem nejlepších čísel z několika představení Cirque du Soleil. A to jsou samozřejmě příklady mistrovské akrobacie, choreografie i dalších vyspělých technologií. A když se nakonec Erica Linz jako Mia konečně setká se svým vzdušným akrobatem, je z toho parádní vzdušný duet na závěr. Něco mezi akrobacií a baletem. Škoda, že to u nás nešlo do kin... (11.07.2018)

Magický svet cirkusu, aký ho nepoznáme. Nadupaná choreografia, namakané performance všetkých artistov, úchvatné kostýmy a zmysly zbavujúca muzika vytvorili zážitok, z ktorého som sa skoro p*sral! Jednoducho fantázia, až ma kríže a šlachy boleli! Som zvedavý drahí priatelia, čo na to poviete vy... P.S. Hlavný atlét Aerialist mal neuveriteľný účes... :-) (06.03.2013)