Princezna a bojovník

Já objevil Tykwera v "Nebi" a asi proto se mi zdá tohle trošku utahaný. Tady ještě převládá touha nechat ve filmu "všechno co natočím", což zapříčinilo chvilky nudy, na který jsem nebyl připraven (režijně ovšem v sobě skrývá potenciál na jehož další výsledky se už dneska těším). Jak už se mockrát stalo - čekal jsem moc a dostal jsem míň - taky možná jenom tolik, kolik jsem zasloužil :). (07.11.2003)

Franka Potente mi znovu dokazuje, že mezi herečkami je velkou paní. Tenhle film ale nestojí jen na ní, má toho v sobě víc - sílu, eleganci, se kterou se hlavní hrdina postaví svému stínu, tempo rozhodně ne pomalé, ale ani uspěchané, nenásilně uvedené prostředí blázince v kontrastu se světem, který je jiný...a hlavně tu hudbu. Tykwerovy nápady co se týče muziky jsou nápadné - a přesto ne rušivé, což nechápu, ale prostě je to tak. Zajímalo by mě, jak to ten chlap dělá... 80%!! (05.12.2013)

Trochu absurdní dramatickoromantický film o lásce sice předurčené, ale zprvu odmítané. Velkolepé podání sbližování dvou společenských outsiderů, kteří se i přes životní překážky dostávají k sobě, aby nalezli svůj ostrov uprostřed nepřejícího okolí. Bodo Riemer (Benno Fürmann), bývalý voják, který nemůže nalézt stálou práci. Vyřazen z normálního uvažování a tím i z života tragickým úmrtím své ženy, připravuje se svým milujícím starším bratrem Walterem (Joachim Król) bankovní loupež pro nový začátek. Ale osud nepřelstíš a tak je natrvalo sveden dohromady se zdravotní sestrou psychiatrické léčebny Simone 'Sissi' Schmidt (Franka Potente), kterou navíc ještě "tak duchapřítomně" zachrání při automobilové nehodě. Sissinina osudová láska, zprvu odmítaná, pak dostává svou podobu při bankovním přepadení a pozdějším společným útěkem o záchranu holého života a svobody a konečným vykoupením Boda z jeho truchlivé minulosti. Z dalších rolí je tu Steini (Lars Rudolph), třetí z lupičů, doktor psychiatrické léčebny Thomas Kupfer (Peter Ender), pacienti z téže léčebny Otto (Melchior Beslon), Werner Dürr (Ludger Pistor), Paul (Gottfried Breitfuss), a zdravotní sestra Maria Blum (Sybille J. Schedwill). Pohádka pro dospělé o nepřejícím světě, velké lásce, dramatických okamžicích a dobrém konci. (05.01.2012)

Bláznivá Markéta a ufňukaný „krieger“. Tykwerova pomalá poetika má pro mě zajímavou vlastnost, že se, jak se zdá, líbí skoro každému. To nechápu, protože akce je pomálu, nikdo není úplně normální (obzvlášť v tomto filmu), vše se táhne jako med... Možná to bude tím, že „tomu každému“ znamená poměrně malou množinu diváků, kteří se vůbec nechají zlákat, a zřejmě vědí proč. Příjemný film, který navzdory značné předvídatelnosti děje funguje, a navíc přes přemrštěnou stopáž ani chvíli nenudí. (11.07.2011)

Podivnost, na které není divné vlastně nic. Vlastně to v základu je jen obyčejný příběh komplikované lásky jednoho páru, zloděje a sestřičky na psychiatrii, která sama je poněkud magor. No a těmhle dvěma hvězdy rozhodně nepřejí a v prostředí plném bláznu se dá jen těžko říct, jak to s nimi dopadne. Celé to navíc má silnou tajuplnou atmosféru nad záhadnou osudovostí jejich setkání, které je prostoupené celým filmem, vytváří mysteriózní efekt a přitom tu není nic přímo mysteriózního. Popravdě jsem se po Zimních spáčích bál, že pro mě Tykwer bude jen režisérem jednoho (skvělého) filmu a zbytek jeho tvorby mě bude míjet, ale tady jsem se naštěstí přesvědčil, že jsem se mýlil. Žádná hluboká myšlenka z toho nevyleze a je to hlavně hra na efekt, ale plně přiznaná, nehrající si na nic víc a jasně divákům naznačující, o co jí jde a co chce, aby se na ní oceňovalo především. Podobně jako Lola. A já to ocenit určitě musím, protože jsem od toho nedokázal odtrhnout oči, filmařská stránka byla propracovaná od kompozic obrazů po gradaci scén a herecká stránka je na tom snad z celého filmu nejlíp, jelikož tu všichni předvádí naprosto neuvěřitelně důvěryhodné výkony a ani u jedné z postav jsem chvílemi nevěřil tomu, že ji pouze ztvárňuje herec a že taková není ani v realitě. A Franka Potente mi možná poletí mezi oblíbené herečky, na základě toho, co zde předvedla. Nestrhlo mě to tolik jako Lola, proto s hodnocením nejdu na plný počet, ale je to více než stylová záležitost, kterou jsem si celou dobu užíval a která funguje přesně tak, jak má. Rád si tu jízdu dám někdy znova. SPOILER A ačkoli je cesta k happy endu plná neuvěřitelných náhod, nevadí mi to, protože se mi to svým způsobem do celku krásně hodilo. Uspokojivěji to asi ani skončit nemohlo. KONEC SPOILERU 4* (16.11.2023)