Princezna a bojovník

No od Tykwera bych cekal vic, nez jen zbytecne dlouhy, misty utahany a lehce nudici drama, ktery je v podstate tak trochu o nicem a neprinasi nic noveho. Ne, ze by to bylo spatny, natoceny to je fajnove, nektery sceny jsou spickovy, ale proste melo to bejt asi hutny romanticky drama, kde hlavni postavy k sobe postupne hledaj cestu, ale nijak romanticky to moc nevyzniva, taky kuli tomu, ze ackoliv Furmann i Potente hrajou dobre, tak Furmann pusobi jak ubrecenej zlodejicek, kteryho Potente jen otravuje a Potente jak retardovana naivka. Vzdalene mi to pripomnelo Naboso, ale to byla komedie, tady to je neustale strasne vazny drama, ktery se snazi o depkoidni a zaroven optimistickou atmosferu a ve vysledku to neni ani jedno, ani druhy. Kdyby to melo aspon 90 minut, tak jeste v pohode, ale tech 130 je fakt zbytecne moc a film ma tak spoustu hluchejch a nudnejch mist. Ale pod ctyri stejne nepudu, povedeny drama to pres vsechny vytky je. (27.06.2010)

Na půl cesty do Nebe. Princezna a bojovník je film, kterému absolutně nechybí "Tykwer touch" a nabízí tak asi vše typické, co lze ve filmech Toma Tykwera najít. Na můj vkus toho ale obsahuje až příliš mnoho. Jako kdyby chtěl Tykwer do filmu nacpat všechny svoje nápady a jejich množství upřednostnil nad jasnou formou. Právě proto působí Princezna a bojovník jako přípravné cvičení na Nebe, na film, který mě uchvátil čistotou formy a jasným a silným rámcem vyprávění. Princezna a bojovník chce vlastně asi říct skoro to samé a v mnoha momentech se to i daří. Jenže příběh je sám o sobě strašně překombinovaný, roztahaný a na můj vkus až opravdu příliš závisí na osudových náhodách (těch bylo tolik, že by je snad i Hitchcock považoval za přehnané). Výrazové prostředky balancují na hraně mezi zvýrazňováním thrillerově pokřivených lidských charakterů (podobný přístup jaký Tykwer zvolil již ve Smrtelné Marii) a osudem předurčené lásky (Nebe). Nejsem si jistý, zda si mix těchto přístupů neřeže sám pod sebou větev. Je však nutné říct, že Princezna a bojovník není v žádném případě špatný film, ba naopak, je to film sršící nápady, filmařským umem a snahou natočit něco jiného, něco tykwerovského. 6/10 (21.02.2018)

Tom Tykwer tímhle filmem potvrdil, že je třeba s ním vážně počítat. Pozoruhodný příběh, natočený i zahraný velmi inteligentně, zanechá v divácích nejspíše velmi pozotivní dojmy. Franka Potente po "živelné" Lole zahrála i tentokrát skvěle, byť její Sissi je charakterově zcela jiná. Atmosféru navíc dokresluje i tak trochu tajuplný hudební motiv, který podehrává u každé zásadnější scény. (24.04.2003)

Režisér Tom Tykwer si upevnil svou pozici jednoho z nejnadanějších současných evropských filmařů. Po zběsilé, formálně dokonalé "Lola běží o život" prokázal, že nemá potíže ani s vnitřním tempem pomalu se vyvíjejícího, obsahově silného příběhu. T.Tykwer "pocitové" filmy umí (filmem "Nebe" to potvrdil) a celou "Princeznu a bojovníka" provázejí dlouhé, takřka hypnotické scény podbarvené náležitě zasněnou hudbou, které Tykwer rozumí a jež hraje v každém z jeho filmů ve vytváření (ať strhující - "Lola", nebo magické - "Nebe") atmosféry významnou roli. F.Potente podává (stejně jako T.Tykwer po režijní stránce) v roli mírně retardované Sissi svůj zatím nejpřesvědčivější výkon a má našlápnuto k tomu, stát se velkou evropskou (pokud né světovou) hvězdou - ikdyž, ona jí už asi dávno je. (05.11.2004)

Krom pozoruhodného citu pro vyprávění, hereckého obsazení a dalších, neméně důležitých aspektů vetknul Tykwer do svého počinu zvláštní rozměr romantiky. Nenucený, magický, o to intenzivnější. Přesto nebo právě proto se jednoduchému přídomku "romantický", dle mého názoru, nenápadně vymyká, brání a zůstavát tak snovým příběhem ušlechtilé formy lásky zbavené lživých okras. Nejsem příznivcem zbrklých nálepek typu "nejlepší xxx film", ale tohle dvouhodinové přejíždění tykwerovy jemné, filmové dlaně po diváckých srdcích bych dokázal sledovat věčnost. (27.04.2006)