Zvrácený

Po shlédnutí tohoto „hororu“ už chápu, proč je tolika lidmi označován za nestravitelný. Tak první část v baru „Konečník“ byla hodně zmateně natočena, vím že účelně, ale na mě kvůli se nepřehlednosti (na první shlédnutí) působila spíš negativně. Scény s hasičákem a tunelem jsou potom hodně dobře natočeny a slabším povahám můžou film hodně znechutit, já si je užíval. Ke konci filmu přibývá více mluvení, které končí pěkným zakončením. 7/10* (08.05.2010)

Krásny film, do ktorého som sa na prvý pohľad zamiloval - a po všetkých stránkach jedno z absolútne najzásadnejších diel modernej kinematografie. Fascinácia filmovou hmotou, najvýraznejšie štrukturované vlákno Noého sémantického tkaniva. Film, ktorý možno neustále opakovať a narážať na nové, hlbšie vrstvy a významové nuansy (niekedy sa zamyslím nad skutočne obsiahlym a podrobným textom). Avšak stále len predstupeň kondenzovanej filozofie všetkých filmov Gaspara Noé, ktorá sa pred divákom roztvára po vstupe do Prázdna. Jednoznačne jeden z cca 30 najlepších filmov, aké som videl. 100% (28.03.2015)

Nechapu lidi, co maji tu potrebu zde manifestovat skutecnost, ze nikdy nic zvracenejsiho nevideli a jak jsou z tohoto filmu proto zhnuseni. Ja jsem mel tu cest videt i daleko odpornejsi a nestoudnejsi veci a tak tento snimek se mnou nijak neotrasl a diky tomu, ze jsem nebyl odrovnan slupkou, jsem mohl myslet i na to co je pod ni. Irréversible krasne ukazuje nejen zvrhlost nekterych lidi a to, ceho jsou schopni, ukazuje take ze kazda akce ma take svoji reakci. Neodsuzujme ani nevychvalujme veci na zaklade prvniho dojmu ci pod tihou urcitych standardu, snazme se je take pochopit. A navic - rozum a chtic nemohou zustat v opozici natrvalo... (28.12.2003)

Na konci zůstává hecování diváků na téma "kdo neodtrhl zrak" a očividná otázka, zda by film měl být do extrému hnanou zkouškou otrlosti. Za mě rozhodně ne a tím pádem nevím, proč Noé natočil takový přehled krutosti, nevím, co jím chtěl říct a vůbec se mi nelíbí to, jakým způsobem se snaží odlišit od středního proudu. S podivem pak je, že i přes negativní přístup k divákovi se scénář snaží na několika momentech sáhnout lidem do duše. Zvrácený je o sugestivitě a o tom, že podobné výjevy jinde neuvidíte. I přes samoúčelnost převráceného postupu vyprávění uznávám jistou kvalitu, konkrétnost formy a nezaměnitelnost. Až se ale jednou bude hlasovat o zásadovosti tohoto počinu, nepočítejte se mnou. (22.03.2006)

Mnohé scény jsou jistě v rámci "normálních" filmů často za hranicí toho, co je běžně k vidění. Rozsekaná hlava minimaxem, několikaminutové znásilnění v podchodu měly hlavní cíl - šokovat. Můj hlavní pocit z filmu je podobně jako u jiného "šokujícího" filmu Salo anebo 120 dní Sodomy překvapivě nuda. Tady ještě více znásobená. Příběh je minimální a nezajímavý. Vyprávění pozpátku není dnes nijak zvlášť originální. Co mi především vadilo byla snaha režiséra co nejvíce předvádět, jak hodně jiný a EXPERIMENTÁLNÍ ten film je. Odvyprávím to pozpátku, hodně přitvrdím a hlavně budu mávat s kamerou tak, že chvílema nebude vůbec nic vidět - z toho budou všichni ohromený! Jenže pro mě byla třeba úvodní několikaminutová scéna v gay podniku takřka nestravitelná. Ne pro oplzlost, vulgárnost, drsnost, ale protože se člověk v podstatě dívá jen na blikající světla, sem tam se ukáže kus nějakého člověka, kus nějaké zdi, sejde se po schodech, vidět není vlastně skoro nic, slyšet taky ne - jen jakési hučení. Originální? Jistě! Ke koukání? Ztěží. (27.10.2005)