Uspěchaný muž

Z maniakálně uspěchaného sběratele Pierra jsem byla zpočátku trochu zmatená, protože jsem měla chvíli dojem, že se dívám spíš na komedii než na drama, ale po chvíli jsem to uchopila za ten správný konec a výsledkem je atypicky zpracované drama o muži, který toužil mít víc a víc, což se mu dařilo, ale za jakou cenu......a za jaký život......Po skončení musím konstatovat, že na některé výroky a situace asi nikdy nezapomenu. (15.03.2014)

Námět je bezpochyby originální, leč bez špetky přidané hodnoty. Molinaro k filmu přistoupil rutinérsky a též mu nic nepřinesl. Tento zapomenutelný snímek může být přínosný pro obdivovatele Darcové a milovnice Delona, z tohoto pohledu se na film hezky kouká. (Viděno během Challenge Tour Speciál 2015: Filmový lov.) (14.06.2015)

Spíš než uspěchaný muž bych řekl roztěkaný pošuk. Zajímavý příběh, dobře zahraný, ale přecejen bych víc věřil tomu, že takto hektický způsobem žije kdokoliv jiný než sběratel starožitností. Má to překvapivě i humornou vsuvku (Delonův telefonický rozhovor s porodnicí) a pěknou Mireille Darc. Ale jestliže Delonovy filmy 70. let v komerční úspěšnosti těžce pokulhávaly za těmi Belmondovými, ani se nedivím. (04.02.2013)

Řekl jsem si, že bych mohl shlédnout také nějaký dobrodružný film. Vybral jsem si tento, ne kvůli Delonovi, ale podle poměrně vysokého hodnocení na čsfd. Nebyla to ale trefa do černého; dokonce jsem si uspěchaný film místy ještě trochu urychlil. Adrenalinový šarmantí Delon může sice být vzorem či prototypem dnešních hektických manažerů (sám jsem jich poznal celou řadu), ale sotva něčím víc. Samotný děj je plochý, účelový, příliš vyhraněný... Ostatně, etruská váza z 6. stol. před Kristem se mi také velice líbila, také bych dal za ní těch ca. 25 milionů franků, ale ani o floka víc. (05.06.2014)

Upřímné drama, které srdnatě bojuje s moralizujícím podtextem a díky úžasnému Delonovi ve mně nechává hlubokou stopu. Pierrův oheň v očích, když se snaží cokoli a kohokoli získat nebo jeho nezastavitelná odhodlanost - to jsou aspekty, které z paměti jen tak nezmizí. Ten důraz na všestrannou lidskost a nevyzpytatelnost umí francouzská dramata minulé generace dodat na počkání. (19.05.2012)