Marie Krøyer

Niekto tu napísal,že je to sterilné...áno spracovanie a práca s kamerou je trošku "chladná " ale to je predsa u severských filmov bežné a berieme to ako taký " trademark" ... Mimochodom tá kamera a jej hra so svetlom je úžasná ! príbeh je tichý..komorne ladený a nie je vôbec predvídateľný .... zo začiatku sa môže javiť,že je to tuctová záležitosť ale zdanie klame...film je plný prevratov..nechám na vás či sú dôveryhodné. (25.07.2013)

Nápad převyprávět životní příběh pocitů hledání a znovunalézaní nového smyslu života hezké Marie Krøyer vyzněl sice zajímavě, ale místy i jalově. I když účel světí prostředky, tak nad jiné si myslím, že z obrazu pojetí jejího manžela, rozporuplného bohémského malíře P. S. Krøyera, se mohlo na filmové ploše o malinko více vytěžit. Jinak z hlediska daného žánru to bylo dost dobrý. (02.03.2014)

Severské filmy patří k tomu lepšímu, co současná světová kinematografie produkuje. K životopisným filmům přistupuji ovšem poněkud rezervovaně, často se u nich nudím. Tenhle film byl z tohoto hlediska mírně nadprůměrný, příběh ženy, která je manželkou malíře - schizofrenika a marně se od něho pokouší odpoutat, aby našla lásku u švédského skladatele Hugo Alfvéna, ale kterou zase během těhotenství odmítne Švéd, to je hluboká sonda do duše věčně trpící i milující ženy. Kromě těch dvou mužů je to i její dcera, která nakonec odmítá vrátit se ke své matce, která ji na nějaký čas musela zákulisním jednáním advokáta opustit... Je to vlastně velmi tragické. (16.12.2020)

Těžký osud těžce zkoušené ženy ve filmu, který to divákovi chtěl dát co nejvíc najevo. Tenhle film je totiž plný bezmoci, deprese, smutku a zášti, která ne a ne zastavit. A nezastaví se ani v moment, kdy bych to tý Marii fakt strašně přál. Seveřani se tady pustili do své zajímavé historie a zasekli se na emocích, které ve svých filmech bravurně zvládají, ale dál s nimi už nikam nepokročili. Po celý film tak nezbývá nic jiného, než za Marii přetrpět její těžce zkoušený život a je otázka, jestli někdo takový film dokáže překousnout. (16.10.2013)

Asi dva roky jsem měla možnost žít v domě, kde nade mnou bydlel i velmi známý umělec, malíř se svou o dost mladší, velmi atraktivní ženou a jejich malým synem. Tak mám pocit, že jsem trochu toho, co chtěl předat z historie Bille August o Marii dokázala v malé míře pochopit. Pro Marii nebylo rozhodně jednoduché vypořádat se s tolika rolemi nejen v rodině, ale ani se svými pocity, které s tím souvisely. Vnitřně rozpolcená jako manželka, matka a nakonec i jako milenka. Připomínala mně svým životem mořský odliv a příliv, frustrující, plný velkých citových výkyvů. Po skončení filmu jsem si o ní přečetla ve wiki a vůbec se nedivím tomu, jak ve výsledku všechno dopadlo. Život je zkrátka někdy pes a nemusí se vždy jednat jen o ženu s malířskými vlohami. Byla jsem maximálně spokojená po vizuální a kostýmové stránce, ale moc mně nesedly ty přespříliš patetické momenty a závěrečná část byl až příliš velký tlak na pilu, ale kdo ví........ (15.12.2014)