Vše je ztraceno

,,Vše je ztraceno, zbylo jen tělo a duše''. ---- J.C. Chandor připravil skoro dvě hodiny trvající one man show beze slov pro Roberta Redforda a ten se svého úkolu zhostil se ctí a umem jemu vlastním. Sice Redforda poslední dobou filmový fanoušek zná spíše z režisérské židle, tady ale opět dokázal, že stále umí aže ani pokročilejší věk mu neubral na osobním kouzlu a síle... A věřte, že samotné natáčení bylo zatraceně náročné - jak sám v jednom rozhovoru přiznal! Shodou okolností jsem před nedávnem již podruhé (po dvaceti letech) dočetl autobiografickou a podle skutečné události psanou knihu Roberta Dougala - Přežili jsme v Pacifiku. Ten se svojí rodinou poté co do jeho jachty narazí stádo kosatek (jaká podobnost!) stráví s rodinou několik měsíců v záchranném člunu v Pacifiku. Během plavby rozebírá nejen úvahy o člověku, Bohu, možnosti záchrany, ale zažívá i hořká zklamání ze situací, kdy je těch pár lodí plujících kolem také nezahlédlo... Deprese a beznaděl postupně nahrazuje obrovská vůle k přežití a snaha dovézt děti na břeh... Snad právě proto jsem si All Is Lost tak užil! On totiž o tomhle taky je, ačkoliv je to tam ukryto pod sledem šílených událostí i následných kroků nezbytných k přežití... Kamera je prakticky neustále v těsné blízkosti Redforda, takže veškeré jeho konání působí nesmírně autenticky a jakoby naživo. Párkrát jsem měl sice lehký dojem, že je za jachtou animováno pozadí s bouří, ale vem to čert. U některých okamžiků jsem ani nedýchal. Když Redford lezl zpět do polozatopené, hrůzostrašně vrzající a zcela nestabilní jachty nabrat zásoby, měl jsem tep na z lékařského hlediska neuvěřitelných hodnotách. Jen nechápu, proč hned při prvním zjištění tak těžkého poškození, nezačal dávat dohromady záchrannou výbavu aby byla po ruce i se zásobami a hlavně vodou. Obzvláště když se jednalo o zřejmě zkušeného mořského vlka samotáře.. Já osobně bych epoxid a laminát patlal až pak... Také nechápu, proč záchranný člun neměl vysílač, což je dnes už běžnou součástí těchto nouzových plavidel. Ale víte čím u mně Bob nejvíce zabodoval? Tím, že to své -- FUCK ! -- zařval uprostřed Indického oceánu až po hodině a devíti minutách. Nejdříve mu kontejner Made in China rozpáře bok lodi a pak se mu sere pod rukama vše na co sáhne a to ani ne jeho vinou. Tak to prostě někdy je... A on pustí ventil a ž po tak dlouhé době! Přiznávám, že já bych tak slušný za nastalé situace nebyl a nadávat bych asi začal hned od okamžiku, kdy by mi na deku pod kterou jsem spal natekla dírou u hlavy mořská voda s čínskejma botama... .... Škoda toho konce, mohli to nechat tak jak to bylo... I to se stává, když vše je ztraceno. Moře je kruté a občas nějaká jachta i s posádkou prostě zmizí.... Za mne jsou to 4 křížky v námořní mapě. Tento film i zmíněnou knihu rozhodně doporučuji! * * * * (02.04.2014)

Zapomeňte na popcorn, pivo, kafe, buráky a podobně. Já si myslela, že když se tam moc nemluví, že u toho zvládnu ještě nějakou vedlejší aktivitu. Velký omyl! Chce to tmu, ticho, zapojit pokud možno všechny smysly, ale nejvíc asi přece jen oči a teprve potom ucítíte tu mořskou vodu, která vám neustále stéká po obličeji, potažmo po celém těle, ten vichr, který s vámi bude cloumat a vy se budete držet čehokoliv co je po ruce. Budete ztrácet dech, když se ocitnete pod vodou, budete šílet ze slejváku, který vám bude brát poslední zbytky psychických sil a pak tu zoufalou beznaděj zařvete přesně stejným způsobem a jediným slovem do éteru jako Robert. A na konci pocítíte ten zvláštní klid a smíření........., který je patrný i z klidné mořské hladiny. Roberte Redforde jsi skutečně velkou hvězdou filmového plátna. (03.01.2014)

Sám na moři bez příkras a bez tygra. One man show Roberta Redforda, kterej mi sice občas lezl na nervy tím svým naprostým klidem, mlčenlivostí, sebekontrolou a praktičností (která občas ale hraničila s blbostí - to jeho neustálý vylejzání v bouřce), ale z jeho chování v krizové situaci by se dalo odvodit o jakého člověka šlo, respektive, že věděl, koho chce hrát, že měl určitě vymyšleno (a scénárista), čím se živil, jakou měl rodinu a jaký byl... Kdybych byl na tý lodi já, tak bych během toho filmu asi milionkrát řval na všechny strany jen samý kurvy a piče. A taky bych s sebou měl vodotěsnou navigaci a vysílač nouzového signálu. :-) (01.02.2014)

Nijak jeho herectví nesnižuji, ale je mi líto. Osobně si nemyslím, že Robert Redford starcem na moři podal oscarový výkon. Závěr se snahou o spirituální poselství mě vytočil stejně jako nijaká hudba trapně variující Morriconeho melodie. Po pravdě: jsem ráda, že letos už v kině určitě neuvidím žádný film o ztroskotanci uprostřed oceánu, a přitom ten v režii Anga Lee byl o třídu jinde a velké plátno mu náramně slušelo. (19.12.2013)

): Velmi odvážné a neobvyklé survival projekty se tento rok zrodily ve větším počtu a zcela nezávisle na sobě a osobně to rozhodně kvituji (co se už nedá říct o tom, jak se v poslední době začíná rozvíjet rození dvojčátek filmů od různorodých hollywoodských praček na peníze, které už zřejmě dospěli do stádia naprostého a úplného vymření múz nebo čehokoliv, co tam používaj na nápady (zotročené E.T. jsou jenom vrcholek mých nočních můr), ale o tom snad někde a někdy jindy. Kde se ovšem Gravitace ještě divákovi snaží podsouvat jakési promyšlenější příběhové podhoubí a emoce vzbuzuje skrze dialogy a ani jedno se ji nedaří zrovna stoprocentně, je All is Lost jenom a pouze čistý herecký koncert jednoho člověka. A herecký v tomto případě znamená pouze řeč těla, ne úst. Tím pádem prakticky celý film závisel na tom, jak moc schopný bude ten jeden člověk – tedy, zda Robert Redford, navrátivší se odněkud z naprostého zapomnění, odvede svou práci. A musím říct, že to, že i když vzhledově už to není dávno ten švihák Sundance Kid, stále rozhodně nepatří do starého železa a už vůbec ne do vodního hrobu. Navíc, režisér J. C. Chandor se projevil jako velmi schopný a kamera tuto one man show plně podporuje. Přitom však od počátku dává najevo, že tady nepůjde o umělé tvoření thrilleru, ale stoprocentní pomalý až vleklý boj muže proti oceánu, popravdě i přes jiné základy mi děj neustále připomínal slavný Hammingwayův příběh o jistém starci. Podobně se chová i hudba, v první polovině ji vlastně skoro neslyšíme, až na posmutnělé tóny někde v dálí a jaké zvláštní pak je vidět ji chovat se zcela stejně, i když přijdou komplikace ve vtělení bouře. To bylo skoro fyzická úleva, nejsem nijak zběhlý filmák a jistě existují další filmy, které ti absolutně nic nepodstrkují, ale osobně jsem se s tím snad setkal poprvé. A právě ten klid a nicota oceánu dokáže vyděsit víc než neustálé řvaní. Nebo tě alespoň pevněji stmelí z osudem hlavní postavy. Jak jsem už řekl, Robert Redford je zde excelentní, i beze slov (téměř) podává ódu na člověka, přitom ale neustále poukazuje, že pokud se už dáš do potyčky s něčím o tolik ohromnějším a brutálnějším, a chceš mít alespoň šanci z toho vyjít se zdravou kůží, musíš mít vůli a možná ještě důležitější přípravu. Opravdu úctyhodné bylo pozorovat jeho skoro zcela chladné řešení problému/ů. Ve finále tedy k dokonalosti filmu chybělo opravdu velmi málo a většina toho, co chybělo, bylo způsobeno spíše mým osobním vnímáním než filmem samotným. Ono to i přes tu všechnu zvláštní krásu totiž bylo tak vleklé, že to někdy trošku i vadilo. A možná, jenom možná, tam ještě jedna komplikace přidaná být mohla. Otázkou je, jak by to ovlivnilo celou atmosféru. Asi 8,5/10 (30.12.2014)