Zázračné děti

,,PO HUDEBNÍM VYSTOUPENÍ DVOU MÍSTNÍCH ZÁZRAČNÝCH DĚTÍ, BUDE VE FOYERU PODÁVÁNO OBČERSTVENÍ. K PITÍ DOPORUČUJI VYNIKAJÍCÍ PIVO. TOTO PIVO DOPROVODÍ NAŠE POSTUPUJÍCÍ VOJSKA. HEIL HITLER!.…“ /// Babičko vyprávěj…. ,,to bylo tenkrát v roce 1941. Němci napadli Rusko a my, děti, jsme moc nechápali, proč by mělo dostat přátelství jinej význam“… Židi začínaj dobrovolně chodit na vlak a náckovskej velitel s citem pro vážnou hudbu, má v kapsičce pár zajímavejch nápadů, neboť nauka o rasách se ani před kulturou nezastaví. Pohled na válku dětskejma očima, kterak bojovali za to, co milovali a hráli jako o život. Zajímavej příběh z Ukrajiny o počátku války. Němci umí skloubit vážnou hudbu a válku. Němci umí skloubit válku a přátelství. Němci umí vyprávět o válce a dětech. Němci umí. A proto dám radši vo hvězdu víc. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Baví mě filmy věnovaný židovskejm děckám. 2.) Přemejšlím, jak motivovat parchanty v Lidový škole umění. 3.) Thx za titule ,,mark82“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (30.08.2013)

Z mého pohledu se tady Němci drželi spíš zpátky, takže na nějaké scény, při kterých tuhne krev v žilách, rovnou zapomeňte. Víc než o cokoliv jiného se tady jedná o to, že i během hrůz II.SV k sobě mohou Němci a Židé cítit přátelství. Dalo se tu sice přitvrdit, přidat na válečné atmosféře a vytřískat tak z příběhu víc emocí, ale díky nádherné hudbě a dobrým hercům se dalo ledacos přehlédnout. Wunderkinder sice nepatří k těm nejlepším německým válečným filmům, ale pořád se jedná o solidní standard, který jsme od našich západních sousedů zvyklí. 70% (23.07.2019)

Silný príbeh, v ktorom vám zázračné židovské dietky naservírujú nielen nádhernú klasickú hudbu, ale aj úprimné priateľstvo, za ktoré sa oplatí bojovať. Bojuje sa tu ale hlavne o holý život, a preto nechýbajú intenzívne emócie a napätie, ktoré je výborne vystupňované až do úplného záveru. Trošku mi však vadil zidealizovaný pohľad na situáciu na východe a vľúdnejšie správanie sa fašistov. A aj keď je poznať nemecký rukopis, bola som týmto dojemným dielom milo prekvapená. (25.05.2015)

Další ryzí německá záležitost, která se sama snaží zodpovědět traumata samotné druhé světové války. Líbí se mi, jak se Němci k tomu všemu postavili. Je totiž vidět, že se snaží naprosto objektivním okem přihlížet na okolnosti tehdejší doby a o tom je vlastně i příběh zázračných dětí, které ale zase tak šťastné dětství neměli. Ve všech ohledech je to ale povedený film, který se chvílemi možná až moc táhne, což je u dramat častý jev. Hudba nádherná, herci naprosto skvělí, o to víc si jich člověk váží, když ví, že to jsou ještě děti no a samotný příběh? Ten snad dokáže napsat jenom samotná válka! (06.06.2013)

Příběh o přátelství navzdory dějinám. 1) Mimořádně nadaný (a velmi přitažlivý, dodávám) houslista (druhé dítě bulharských rodičů, oba jsou rovněž houslisty) Elin Kolev (již ve svých 12 létech koncertoval v Carnegie Hall) byl vybrán v konkursu do role Abraši ve svých 14 letech. Všechna hudební čísla ve filmu hrál osobně. 2) Nesedne mi, že Ukrajinci ve filmu hovoří německy. U americké produkce bych se nedivil, ale zde v Evropě bych očekával větší míru empatie. Sovětší důstojníci NKVD se chovají jako Němci a i tak mluví. Inu, co se divím - jsou to Němci...jenom v sovětských uniformách. 3) Zaujala mě i postava velitele SS-Standartenfuhrera Schwartowa v podání 64letého Konstantina Weckera, jednoho z nejoblíbenějších německých písničkářů, skladatele, autora a jak vidět, i výborného herce. (25.05.2014)