Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Bláznivá italská povídková komedie obsahuje tři povídky. V první senzacechtivá novinářka (Edwige Fenech) unese ze soudní síně domnělé gangsterské eso s nápadem, že získá senzační reportáž. Tlustý plešatý mužík (Lino Banfi) však vyhlášeným gangsterem není - a oba mají teď v patách rozzuřenou policii. Ve druhé povídce nezaměstnaný muž (Pippo Franco) v zoufalství vezme práci v ženském převleku a stane se služkou v domě krásné ženy (Dagmar Lassander), kterou její drsný manžel nepřetržitě zanedbává. A ve třetí povídce se taxikář (Renato Pozzeto) zaplete do praktik mafiánského podsvětí kvůli únosu krásné dívky, kterého je svědkem. (Bobofon)

(více)

Recenze (51)

sud 

všechny recenze uživatele

První povídka s nikterak originálním, ale vůbec ne špatným námětem se slibně rozjíždí, ale postupem času se z ní stává otravně ukřičená šílenost. 40%. Druhá povídka je originální a opravdu vtipná a navzdory hodně ožehavému tématu nejnormálnější část triptychu. 80%. Třetí povídka je sice dost rozvleklá, ale navzdory značné ujetosti docela příjemná. 50%. "Cukr, med a feferonka" je nejvzorovější ukázkou italské komedie, jakou znám. Střelená blbost, která si na nic nehraje a působí docela příjemně. Za doporučení stojí, ale jen kvůli skvělé prostřední povídce. 55%. ()

Hennes 

všechny recenze uživatele

Další italský povídkový film, který pobaví. Stručnost a výstižnost každého příběhu je tu doplněna italským temperamentem. Povídky začínají vždy jako soudní přelíčení s následnými vyprávěními příběhů, které dostaly všechny tři hrdiny až k soudu. Novinářka, která potřebovala pro udržení si místa trhák, zvolila metodu únosu obviněného zločince, který má ovšem ke skutečnému zločinci hodně daleko. Ten je obviněn kvůli cholerickému veliteli policie. Druhá povídka kde se Franco z důvodu nedostatku práce stane služkou sexuálně opomíjené paní domácí má jasný průběh i konec. Ve třetí povídce mě dostal Pozzetto se svým taxikem a tou ohromnou láskou k němu. Ze spárů jedné rodiny dostane nádhernou dívku, která se stane jeho ženou, ale on prožije tu největší rozkoš se svým svatebním darem. ()

Reklama

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Italské komedie měli vždycky své kouzlo. Divák se pobavil, odpočinul a přišel na jiné myšlenky. Bohužel ale stárnou a při dnešním pohledu mnohé ztřeštěné scénky už tolik srandovní nepřipadají. Týká se to i tohoto snímku, který ve své době byl velice úspěšný. Dnes sice také dokáže pobavit, ale už to prostě nějak není ono. Některé scénky padají až do grotesky a snaží se pobavit za každou cenu. Někdy herci strašně přehrávají a vypadají, jako by zrovna byli smyslů zbavený. Na druhou stranu se ale vůbec nejedná o špatný film. Stále je to dobrá komedie, která sice už tolik neoslní, ale na odpočinek je dostačující. ()

drankeryth 

všechny recenze uživatele

Tri poviedky vypovedane v sudnej sieni ukazovali osudy troch typkov, ako sa s ich zivotmi zahrala nestastna nahoda. Prva poviedka bola neznesitelne ukecana, ale nie zla. Zamotany pribeh okolo toho nestastnika ma zo zaciatku aj troska bavil pri tom aute, ale dalej to bolo troska nudne a nie prilis zabavne. Druha poviedka bola z tejto trojice najlepsia. Chlapik preobleceny za zenu, aby si nasiel nejaku pracu malo svoje caro, co sa tyka humoru a priebehu deja. Posledna poviedka o osude taxikara ma tiez bavila a tie jeho hlasky o prehnanej starostlivosti o svoje auto ma aj rozosmiali. Dej pribehu uz bol slabsi, ale nie najhorsi. Celkove resume je taky priemer, kde toho humoru aj mohlo byt viacej. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Film splňuje hned několik předpokladů pro to, být úspěšným. Skládá se z kratších povídek, není tudíž dlouhý a nezačne nudit. Jednotlivé části, jakkoliv nejsou stejně zábavné, nejsou ani okatě nevyvážené. Je to komedie, které nechybí větší špetka lehké erotiky v podání vesměs pěkných žen. A subjektivně- asi nejlepší je hladová služka :-) ()

Galerie (5)

Zajímavosti (4)

  • Písničku stejnojmenného názvu pro film nazpívala Gruppo Clown, text napsal Andrea Lo Vecchio, hudbu Detto Mariano. (sator)
  • O tomto filmu mluví režisér Zdeněk Troška jako o inspiraci k filmu Slunce, seno, jahody (1983). Přesněji řekl: "Když jsem viděl, jaké bláznoviny kupujeme za dolary s ciziny, rozhodl jsem se natočit něco podobného v českém prostředí. A na Barrandově mu vyšli vstříc." (sator)

Reklama

Reklama