Kovasikajuttu
The Punk Syndrome
Punkový syndróm
Obsahy(1)
Přemýšleli jste někdy, o čem by byly texty punkových písní, kdyby členy kapely byli lidi s mentálním hendikepem? Punkový syndrom je odpovědí! Dokument sleduje osudy čtyř profesionálních hudebníků a jejich cestu k popularitě. Jako správní punkeři prožívají silné emoce, milují, hádají se (třeba o přední místo v autobusu), nadávají, smějí se, popíjejí a tráví spoustu času v nahrávacím studiu a na turné. Jejich texty se věnují celospolečenským problémům i každodenním zážitkům hudebníků: jak strašně nanic je chodit na pedikúru nebo žít v chráněném bydlení. Pořád bojujete s předsudky vůči lidem s mentálním hendikepem? Nebojte, punk-rockeři z Pertti Kurikan Nimipäivät se o vás už postarají! (oficiální text distributora)
(více)Recenze (30)
Já z toho mám neskutečně rozpačité pocity, průměr a nebo absolutní podprůměr? Ta mentalita postiženého člověka prostě rádoby normálního vyvádí z míry a ten neví, jaký pohled na věc zvolit a já fakt nevím, nevím. Tak asi ošemetný průměr. ()
Nejvtipnější na tom je, že punk tohohle mentálně postiženého komanda zní v podstatě úplně stejně jako jakýkoliv jiný punk a finština zní tak jako tak jako jazyk mentálně postižených, takže nevidět obličeje muzikantů a jejich přeci jen trochu podivné chování, možná by mě ani nenapadlo, že jsou jiní. Každopádně zajímavý počin, ačkoliv místy trochu nudí. ()
Texty i názory smysluplnější než většina dnešních "normálních" kapel... Naprostá otevřenost, žádná přetvářka. Pertti Kurikan Nimipäivät stojí rozhodně za to :) 4/5 ()
Já mám hodně rád punk. Poslouchám ho už dlouho a našel jsem zalíbení už v základních principech. Hudba ve filmu zní opravdu skvěle, pokud je punk něco pro vás. Vše kolem je ale naprosto zbytečné. V dokumentu se absolutně nic neděje. Nezjišťujeme nic šokujícího. Není zde žádná srdceryvná scéna ani cokoliv jiného. Je to "jen" upřímný hudební videoklip o délce 85 minut. Za mě fakt zklamání. Nechápu vysoká hodnocení. ()
Dokumentární film zachycuje se svérázným humorem život a hudební kariéru čtyřčlenné punkové formace Pertti Kurikan Nimipäivät z Finska. Pertti, Kari, Toni a Sami jsou mentálně postižení, ale do své hudby dávají všechno. Citlivé oko režiséra ve snímku vytvořilo unikátní spektrum emocí, jež vás donutí k salvám smíchu, ale na druhé straně i k silnému zamyšlení nad emocionálně vypjatými situacemi. V té nejčistší podobě vidíme, jak signifikantní význam mají pro hlavní postavy jejich drobné i velké radosti, hádky, pláč, jejich lásky atd. Všechny každodenní radosti i problémy od pedikúry po sociální systém však spojují čtyři písmena – PUNK. ()
41. LFŠ Uherské Hradiště 2015 ()
Punková muzikoterapie v celé své kráse, ()
Žiadny depresívny vykalkulovaný počin, ako keď Rozboril posiela lepkavú podprahovú info, že od krutosti a nespravodlivosti sveta vám uľaví len guľka do spánku. Žiadne prekalkulované stony a vzlyky, ktoré vyciciavajú posledné tóny nadhľadu. Vskutku parádny kúsok, veľmi čistý a osviežujúci, obrazy i texty rezonujú ešte dlho po vzhliadnutí. Mentálne postihnutí ľudia našli slová a pointu tam, kde zdravým zdarne a denne uniká. Dokument môže výrazne zmeniť váš pohľad, okrem iného, na pedikúru a hady. (Pieseň o pedikúre by mala byť nová hymna štátnej správy) ()
Punk is not dead, punk's just little different ()