Alice ve městech

dve deti jedno malé dievča.. furt hladné ... bez mamy a .... jedno veľkí dospelé v nemožných nohaviciach - tie mi fakt vadili ... (hrozná móda ... hihi) novinár, ktorý akosi stratil niť ... svojej práce a len fotil a fotil sťažujúc sa , že nikdy to nie je ono, nikdy neodfotí čo naozaj vidí , spojil osud , aby strávili pár dní spolu. Nakoniec to obom prospelo, On pomohol jej (nájsť starých rodičov a mamu) a ona jemu dokončiť ("škrabanie v zošite") ... najsť strtatenú niť myšlienok a dopísať príbeh . Zaujímavá čiernobiela farba, fajnová réžia a milí herci . (22.10.2014)

Já tomu nakonec těch slabých 5* dám, byť mi tam vadily ty mezery v logice (fakt matka svěří své dítě muži, kterého zná jenom jeden večer, aby jí ho odvezl do Amsterdamu?), ale jinak se mi ten film moc líbil. Poetická road movie o muži, který tak nějak neví, co se sebou a který jednoho dne potká matku s dcerou a shodou okolností má její dceru na krku a snaží se ji dovézt k její babičce, jenže ta malá holka si nepamatuje, kde její babička bydlí. A Wendersovi se to opět povedlo skvěle, má to jeho typickou atmosféru, vůbec to nenudí, postavy tu jsou zajímavé a sympatické jen ta malá holka mi chvílema připadal trochu divná. A o naprosto perfektní filmařině snad ani nemá smysl víc psát, ta je u Wenderse samozřejmostí. Je tu i pár zajímavých myšlenek, ale nečekejte jich tolik, jako třeba ve Stavu věcí, kde jich bylo mnoho. Taky je tu hodně skvělých scén a celkově je ten film krásně poetický a velmi příjemný, včetně samotného závěru. Prostě další skvělý Wendersův film a čím víc od něj vidím, tím víc se stává jedním z mých nejoblíbenějších režisérů. Už teď ho mám na samotném vrcholu společně s Tarkovským, Lynchem a Benningem. A kdo ví, jestli se nedostane ještě výš... Je to až s podivem, když jsem s ním nezačal zrovna nejlíp. Ale jo, nakonec jsem si ho zamiloval. Slabých 5* (29.02.2020)

Vedomé opustenie spisovania príbehov do viet, tvoriacich podstatu práce reportéra, nepriamo privedie muža k cudziemu dievčaťu - výsledku apatie materstva. Dva výsledky rezignácie bez peňazí a osobnostného zázemia nájdu spoločnú reč i cieľ: hľadanie domu na fotografii. Urbánna priemyselná krajina sa vplyvom čiernobieleho obrazu mení na náladovú krajinu bezčasia. Pekné obrázky ale nedokázali zabrániť pocitu vykonštruovanosti melancholicko posmutnelej zápletky - artového putovania dvoch stratených generácií za nádejou ukotvenia v čase odoznievajúcich detí kvetov. (14.01.2013)

Záminka, kterou Wenders spojí Rüdigera Voglera s Yellou Rottländer je poměrně průhledná a Wenders se evidentně ani příliš nesnažil tuto průhlednost skrýt. Nepravděpodobný je ostatně celý příběh. Pravděpodobnost zjevně nebyla tím, o co by Wenders nějak zvlášť usiloval. Podobně nehledaný je ostatně i notně prkenný herecký výkon její filmové matky Lisy Kreuzer. Naštěstí příběh stojí a padá s (ne)hereckými výkony ústřední dvojice. Jak Rüdiger Vogler tak i Yella Rottländer působí velmi přirozeně a opravdově. Z naprosto nepravděpodobného příběhu plného nelogičností ti dva svou odzbrojující přesvědčivostí vykouzlí cosi, co má k životu podstatně blíž než je u hraných filmů běžné. Svým způsobem proto "Alice in den Städten" připomíná reportáž. Tenhle paradox ostatně nefunguje pouze zde, ale i v jiných Wendersových filmech. Tradičně skvostná je kamera, která činí z "Alice" v tom nejlepším slova smyslu navýsost estetickou záležitost. Svým způsobem se dá sledovat podobně jako obrazy zavěšené na stěnách galerií výtvarného umění... V kontextu další Wendersovy tvorby jsou velezajímavé myšlenky a postřehy týkající se televize a televizní kultury. Přestože v "Alici" se nejedná o víc než jen jeden z motivů, které se filmem mihnou, pro Wenderse jde evidentně o fundamentální sdělení. Režisér přitom ústy Rüdigera Voglera zcela konkrétně vysvětluje proč nemá rád televizi a televizní kulturu. K tomuto tématu se Weders samostatně a pokud vím nejvýrazněji vyslovil v silně nedoceněném a nepochopeném filmu "Million Dollar Hotel". Celkový dojem: 95% Zajímavé komentáře: Pohrobek, anniehall, jitrnic, kyknos, sestrad, Tanner, Renesco (29.08.2009)

Krásný film. Z počátku jsem se sice trochu lekl, protože sledování osudu odtažitého německého fotografa v anonymitě velkého světa nevěštilo nic zajímavého, ale s příchodem dětsky bezprostřední Alice vše dostalo nové a podmanivé kontury... a člověk tomu jejich netradičnímu vztahu pomalu a nenásilně propadal stále víc, až byl jeho součástí. A/nebo mám prostě rád roadmovie... zvláště s tak poetickou atmosférou jakou umí stvořit W. Wenders. (08.05.2009)