OMG: Oh My God!

Film, jehož scénář se inspiroval divadelní hrou Kanji Virudh Kanji a ještě blíže australským filmem The Man who sued God z roku 2001. Akshay pouze ve vedlejší roli. Člověk by si řekl, že to nebude nic moc, ale ona se z toho vyklubala vcelku inteligentní konverzační komedie o roli náboženství v životě člověka a vztahu k Bohu, ať už kterémukoli. Charakterový vývoj Kanji Laljiho Mehty od obchodníčka hraničícího s podvodníčkem, který nesnáší církve proto, že to, co on dělá, dělají církve lépe a především výdělečněji se postupně dostává k člověku, který došel určitého duchovního poznání i přes mámení organizovaného náboženství. Oproti většině bollywoodu je zde většina písniček dějově nosná (kromě titulní, avšak o to zábavnější Go Go Govinda), příliš se tu divákovi nepodbízejí ani krásné ženy, zato vykreslení duchovních coby mstivých padouchů je zde dovedeno k dokonalosti a místy střety hrdiny s duchovními nabývají až westernových rozměrů. Celkově dobrá oddechovka na téma, které v Čechách nepovažujeme za zdaleka takovou kontroverzi jako v Indii, ale přesto se jí můžeme zasmát. (15.01.2013)

Hodnotím-li snímek jen z opravdu povrchního hlediska, jako kritiku vnějších (a hlavně materiálně zištných) projevů všech organizovaných náboženství, zástupců těchto učení, kteří káží vodu a sami pijí víno a velké masy lidí, která tupě dělá jen to, co řekne jejich často farizejský „duchovní vůdce", aniž by používali svůj vlastní rozum a o věcech slyšených a psaných ve svatých knihách jejich náboženství vůbec přemýšleli, tak musím přiznat mnoho dobrých postřehů. Myšlenka pochází od člověka, který měl dost odvahy na tyto nešvary a pokrytectví ukázat, ale sám nám poté nenabízí vyšší poselství, upozornění a směr ke skutečné podstatě víry a Boha. Spokojuje se pouze s velmi povrchními a všeobecnými pravdami, které jsou sice hezké, ale nijak výrazně ty skutečně hledající neposunou. Buď to už dávno ví, či je jim to stejně jedno. Příběh i postavy byly vykresleny černobíle, uměle a prvoplánovitě. Něco ve smyslu zesměšněných karikatur „třídních nepřátel". Hlavní je předat základní myšlenku, na kterou se prostě jen naplácá nějaký děj, aby to celé nějak drželo pohromadě. Například film P. K. si s tímto tématem poradil daleko lépe. Když se smířím s faktem, že něco tak nesmyslně absurdního jako soudit se s Bohem a jeho zástupci by bylo vůbec možné, navíc v zemi plné náboženských fanatiků, a že by velmi nesympatická hlavní postava vůbec přežila, tak marně hledám něco dalšího zajímavého, či pozitivního. Komedie? Spíše otravná, i když do jisté míry zajímavě vedená kritika. Nebýt „božského" Akshaye Kumara, který měl vskutku parádní příchod, tak by tím končil výčet příjemných postav a charakterů. Možná jen ten jeden duchovní, který se nechtěl účastnit toho pochybného „divadla", ale žel nedostal příliš prostoru. Za celek mohu říci, že by to chtělo více soudnosti, neb toto bylo opravdu trapné a naivní. Jedna povedená píseň mi také nestačila. Měl jsem připravené tři hvězdy, ale tu závěrečnou část jsem už nějak těžko rozdýchával, proto snižuji na pouhé dvě hvězdy. Je mi líto, ale jsem asi trochu náročnější na sdělení vůči divákům. (16.01.2019)

Spočiatku dosť nevydarená komédia, no ako náhle sa to po zemetrasení rozbehlo, tak film poriadne nabral na obrátkach a dokonalej obžalobe cirkvi a náboženstva. Až som prekvapený ako takýto film mohol v Indii plnej silného náboženského cítenia vôbec vzniknúť, keďže všetky tie pochybnosti prezentované Kanjim v podstate dávali logický zmysel, teda v kontraste s nelogickosťou mnohých každodenných a vštepovaných náboženských predstáv. Naozaj vydarený film, ktorý pootvorí veľkú dilemu ohľadom toho, čo je vlastne viera a akú materialistickú rolu v nej hrajú rôzne cirkvi. Keby nebolo toho rozpačitého mierne trápneho začiatku a niekoľkých zbytočne prehnaných akčných scén, uvažoval by som aj o 5*. Ale naozaj film, ktorý v sebe nesie veľkú náboženskú dilemu a napokon aj značné posolstvo. Veľmi veľmi dobré! (28.02.2014)

Je to přiblbá komedie. Je jedno, zda americká či indická, tenhle styl mi nesedí. Nemám ráda absurdní drama ani komedie ad absurdum. Jsem inteligentní, vážná a melancholická. Asi mi tyhle komedie prostě nejdou k povaze. Jsem ironická a kritická, zvládám černé komedie. Veselé komedie. Inteligentní humor. Na téhle však oceňuji dvě velmi podstatné věci. Indie je duchovnem velmi silně prodchnutá země. Religiozita se však často omezuje na dary, obětiny, uctívání model, modlitby, které nemají žádný dopad na to, jak člověk jedná v každodenným styku s bližními. Duchovno se může stát předmětem obohacení jako cokoliv jiného, možna ještě více, protože výrobní náklady jsou mizivé. Známe to z křesťanské minulosti, potýká se s tím patrně i dnešní Indie. Je fajn, když se film vyjadřuje k aktuálním problémům. Forma "přiblblé komedie" se ale zavděčí více lidem, takže vlastně proč ne. A ta druhá věc? Ach můj Bože. (21.08.2017)

Čo robiť v Ahmedabade v čase obeda keď je vonku 40C, prašno a takmer nedýchateľne? Jednym z riešení može byť A/C kino. V programe som sa dozvedel že dnes hrajú- Looper. Veľa som o ňom čítal a tak si vravím- lepšie ako zaprášené ulice. Keď som sa dlhými ulicami konečne dostal k vysnenému kinu- Looper už bežal 30 min. A nasledujúcim filmom bol práve OMG. Na bilboarde vidím Akshaya Kumara na motorke, vravím si fajn. Moje znalosti hindi sú veľmi biedne. To mi však nebráni, keďže každý bolywood je zvačša veľmi simple- spev, tanec a trocha romantiky. V prípade OMG je tam extra prídavok- zosmiešnenie hindu mentality slepej viery a nekonečnej podpory babov a sadhú... Pre všetých Kumarovych fandov- drobné upozornenie- Kumar je vo filme len ako také Krishnovo cameo. Film pobaví, neurazí ale okrem hlavného songu Go Govinda a okolností okolo mi už OMG kompletne vyfučal z hlavy. Plus-mínus 50% . (28.11.2012)