Col cuore in gola
-
En cinquième vitesse
(Itálie) -
Dead stop - Le coeur aux lèvres
(Francie) -
I Am What I Am
-
Heart Beat
Drama / Mysteriózní / Thriller
Itálie / Francie, 1967, 107 min
Režie:
Tinto BrassObsah
-
V nočním klubu v Londýně potkává soukromý detektiv Bernard (Jean-Louis Trintignant) budoucí lásku svého života, krásnou blondýnku Jane (Ewa Aulin). Společně náhodou objeví mrtvolu vedoucího klubu. Po útěku z místa činu se společně ukrývají v bytě Jane. Tam Bernard zjistí, že dívka byla do vraždy nepřímo zapletena. Mezitím již policie a tajemní zloduši začínají pátrat po zamilovaných uprchlících. (Snorlax)
V nočním klubu v Londýně potkává soukromý detektiv Bernard (Jean-Louis Trintignant) budoucí lásku svého života, krásnou blondýnku Jane (Ewa Aulin). Společně náhodou objeví mrtvolu vedoucího klubu. Po útěku z místa činu se společně ukrývají v bytě Jane. Tam Bernard zjistí, že dívka byla do vraždy nepřímo zapletena. Mezitím již policie a tajemní zloduši začínají pátrat po zamilovaných uprchlících. Komentáře uživatelů k filmu (3)
-
giallo
Veliké zklamání. Od režiséra kontorverzních děl jako Caligula či Salon Kitty jsem čekal film minimálně ve stylu Gore in Venice, navíc když tento snímek je v rámci giallo žánru jeho jediný zářez. Začátek filmu přitom vypadá docela nadějně. Hlavní hrdina se zakouká do pohledné dívky a po krátkém sledování ji nachází nad tělem vyděrače, kvůli kterému možná zemřel její otec. Oba se pak snaží nalézt kompromitující fotografii, kterou vyděrač vyfotil a kterou by teď mohl mít vrah. Brass se při tom snaží jít ve stopách Michelangela Antonioniho a do snímku zakomponoval mnohé z jeho Zvětšeniny (film je zasen do UK, část snímku je zasazená do fotoateliéru s pěknými fofomodelkami, bratr hlavní hrdinky se dosti podobá hlavnímu hrdinovi ze Zvětšeniny a v neposlední řadě se snaží reflektovat společnost a témata té doby: hippies, Vietnam, drogy, sex). I díky tomu má film roztříštěný scénář s velkými dírami a nelogičnostmi. Dobou atmosféru snímku se Tinto snaží navodit místy psychadelickou hudbou, barevnými filtry, komiksovými prostřihy, obrazovku rozdělenou do více částí. Tím však u mě body nezískal, ba naopak. Vím, že to tenkrát bylo v módě, ale v jeho provedení je to opravdu otřesné. Ostatní výbava filmu jako herci, kamera, výtvárná stránka nestojí vůbec ani za řeč. Za 1* , víc si film opravdu nezaslouží.(8.6.2009)
-
pepua
Zpracováním (kamerou) je film určitě zajímavý, nakonec je to pro mne bohužel jen další krásně/umělecky ztvárněná nuda. Hippie hudba a komiksové prostřihy dodávají filmu odlehčenou atmosféru, i když je to krimi (giallo asi jen opravdu okrajově). Čekal a doufal jsem, že režisér v čas zatlačí na pilu, bohužel se tak nestalo a film hned od skvělého začátku neustále ztrácí na tahu a zajímavosti. S klidným svědomím 1*.(21.1.2012)
-
mArcElkrIz
Tahle kombinace mne strašně lákala: giallo, koketování s psychedelií 60-tých let, fantomaticky zdánlivě chladný výraz Jean - Louis Trintignanta a režie muže fascinovaného ženskou smyslností. Ale nějak to nefunguje. Kolem žen se vše točí i napětí se se dočkáme, ale film nemá patřičnou gradaci. A psychedelické záběry a stavy hl.hrdinů nevytváří mysterióznost jak bylo zřejmě režisérovým záměrem. Naopak vytváří zmatek a silně narušují napětí. Škoda. Za 2,5* díky slibnému začátku.(1.9.2010)
