Blb a blbec

Pravá a levá ruka ďábla po “dvaceti” letech. Vše by ušlo až na to nejpodstatnější - nevím zda se dívám na ty rychlé kolťáky a western nebo na rodinný film. Jakoby film nevěděl čím má být. Zda se na něj budou dívat malé děti nebo kdysi děti odkojené soaghetti westerny a těmi dvěma - Spencerem a Hillem. Je tam dost dobrých scén, ale plno zbytečných jako scény z dětmi. (17.07.2020)

Poslední film legendární dvojice italských mlátičů a komiků vznikl až v roce 94, tedy v době kdy westerny zažívali největší renesanci a kdy už jsou oba starší prošedivělí pánové. Je výpravnější než jejich předchozí westerny s pár pěknými záběry a také rodinnější . Spencer a Hill se samozřejmě stále hádají jak zamlada, rychle jim to střílí a kupodivu i slušně mlátí, což dokážou i v nadupané závěrečné bitce. Nechybí ani skvělé vedlejší postavy (fotograf, matka, šerif a pomocník hrající šachy) i komické scény - pokus o vytrhnutí mříže s koněm dopadne přesně tak jak by dopadl v realitě. Ale zároveň se celým filmem táhnou témata jako rodina, děti a návrat domů k mámea přestože je to chvílemi sentimentálnější než Doktorka Quinnová, vůbec mi to nevadilo. Možná proto, že jsem Quinnovou měl docela rád a možná proto, že je to prostě něco co jsem od posledního filmu dvojice Spencer-Hill čekal. A scéna, kdy se pistolníci blíží k domu a díky kouzlu Vánoc jim padají kolty na zem je prostě tak pitomá, až je krásná. (02.10.2014)

Nebyl to první ani poslední režírovanej film Terence Hilla, ale všechny dopadly obdobně. Mám ho rád, ale tohle mu nejde. Poslední společný počin týhle legendární dvojice, kterej bohužel považuju i za jeden z nejhorších. Sice nám chlapci zestárnuli a ztratili na svém kouzlu, ale pořád jsou to oni. Nicméně tim největším průserem byla právě režie a scénář. Spíše mi to připomínalo komediální pohádku s předvídatelnýma dětinskýma scénkama, který pobavili opravdu jen občas. Párkrát jsem se zasmál, ale od jejich poslední spolupráce jsem čekal daleko víc...pro mě zklamání --->40% (22.03.2013)

Poslední společný snímek dua Spencer & Hill. Komediální spaghetti western, který svým způsobem rekapituluje jejich veškerou westernovou tvorbu. Co se týče humoru, je tu vše, na co jsme u nich zvyklí a co jsme už u nich kdysi viděli. Režie se ujal samotný Terence Hill a jelikož ve stejné době natáčel TV sérii o dobrodružstvích Luckyho Lucka, nedal si pražádnou práci s obsazením. A tak tu uvidíme většinu stejných herců. Ona je i stejná atmosféra snímku a troufám si tvrdit, že jsou použity i stejné kostýmy, včetně bílého koně, na kterém Hill jezdí a kulisy městečka. Názorný příklad toho, jak ušetřit na rozpočtu. Nakonec Hill má ten svůj bílý kostým v každém westernu. Byť se oba snaží sebevíc, není to žádný zázrak. Televizní výprava a vůbec celkový dojem, neudělá z jednoduchého příběhu veledílo. Pobavit dokáže, ale je to krapet málo. A tak jejich společné filmové rozloučení nedopadlo zrovinka nejlépe. (14.12.2013)

Pistolník Travis (Terence Hill) se rozhodne splnit přání své matky, aby byla rodina na Vánoce pohromadě. Stojí však před ním těžký úkol a to přesvědčit svého bratra Mosese (Bud Spencer), který o nějaké sešlosti nechce ani slyšet... Po devíti letech od Superpolicajtů z Miami se Terence a Bud sešli, aby natočili svůj poslední film a to rovnou v žánru, kterým se uvedli na filmová plátna. Pod poněkud hanlivými českými názvy (Blb a blbec/Průseráři) se skutečně skrývá nefalšovaná westernová komedie (mimochodem režirovaná samotným Terencem), která už bohužel nepůsobi tak svěže a zábavně jako jejich starší snímky. Což o to Bud a Terence jsou pořád sympaťáci k pohledání, stále mají rádi fazole a ve svých tradičních hereckých polohách jsou jak ty rybky ve vodě (až je s podivem, že se nejmenuji Trinity a Bambino), ale jejich hlášky a pěsti už krapet postrádají svou pověstnou údernost. Bitky se soustředí především okolo mladšího Terence a i když nejsou vyloženě nudné, tak přece jenom zde chybí jejich tradiční parťáci (no vlastně spíš protivníci) jako Riccardo Pizzuti nebo Claudio Ruffini (ale i oni už v době vzniku filmu nebyli žádní mladíci). Stejně tak chybí i hudba věrných bratrů De Angelis. Samotný příběh (který napsal Terencův syn Jess) má pár zajímavých a vtipných scén a nevadí ani poněkud sentimentální závěr, ale jako celek už to zase taková zábava není. Průseráři tak jsou spíše průměrnou komedií, ale i když Budovi a Terencovi přibyla nějaká ta vráska, tak pořád jsou to ti stejní frajeři jako za mlada a právě díky nim je tento film vlastně docela fajn podívanou. (19.09.2016)